Dattatreya Hridayam
दत्तात्रेय हृदयम्
बालचन्द्रसुशुभे च किरीटे पुष्पहारमणियुक्तवक्षकम् पीतवस्त्रपरिशोभितमध्यं प्रणमाम्यनुसुयोद्भवदत्तम्॥१॥
bālacandrasuśubhe ca kirīṭe puṣpahāramaṇiyuktavakṣakam pītavastrapariśobhitamadhyaṃ praṇamāmyanasūyodbhavadattam ||1||
मैं अनसूया से उत्पन्न दत्त को प्रणाम करता हूँ, जिनके मुकुट पर बालचंद्र सुशोभित है, जिनका वक्षस्थल पुष्पहार और मणियों से युक्त है, तथा जिनकी कटि पीत वस्त्र से शोभायमान है।
I bow to Datta, born of Anasuya, whose crown is beautified by the crescent moon, whose chest is adorned with a garland of flowers and jewels, whose waist shines in yellow garments.
दत्तं सनातनं नित्यं निर्विकल्पं निरामयम्। हरिं शिवं महादेवं सर्वभूतोपकारकम्॥२॥
dattaṃ sanātanaṃ nityaṃ nirvikalpaṃ nirāmayam | hariṃ śivaṃ mahādevaṃ sarvabhūtopakārakam ||2||
दत्त सनातन, नित्य, निर्विकल्प और निरामय हैं; वे हरि, शिव, महादेव और समस्त प्राणियों के उपकारी हैं।
Datta -- eternal, ever-present, free of duality, untouched by affliction; Hari, Shiva, Mahadeva, benefactor of all beings.
नारायणं महाविष्णुं सर्गस्थित्यन्तकारिणम्। निराकारं च सर्वेशं कार्तवीर्य वरप्रदम्॥३॥
nārāyaṇaṃ mahāviṣṇuṃ sargasthityantakāriṇam | nirākāraṃ ca sarveśaṃ kārtavīrya varapradam ||3||
वे नारायण, महाविष्णु, सृष्टि-स्थिति-प्रलय के कर्ता, निराकार, सर्वेश्वर तथा कार्तवीर्य को वर देने वाले हैं।
Narayana, Mahavishnu, the cause of creation, preservation and dissolution; formless, lord of all, the giver of the boon to Kartavirya.
अत्रिपुत्रं महातेजं मुनिवन्द्यं जनार्दनम्। द्राम्बीजं वरदं शुद्धं ह्रीं बीजेन समन्वितम्॥४॥
atriputraṃ mahātejaṃ munivandyaṃ janārdanam | drāmbījaṃ varadaṃ śuddhaṃ hrīṃ bījena samanvitam ||4||
वे अत्रि के पुत्र, महातेजस्वी, मुनिवंदित, जनार्दन हैं; उनका बीज द्रां है, जो शुद्ध और वरदायी है, ह्रीं बीज से युक्त।
Son of Atri, of great splendor, honored by sages, Janardana; whose seed-syllable is Draam, pure and boon-giving, joined with the seed-syllable Hreem.
शरण्यं शाश्वतं युक्तं मायया च गुणान्वितम्। त्रिगुणं त्रिगुणातीतं त्रियामापतिमौलिकम्॥५॥
śaraṇyaṃ śāśvataṃ yuktaṃ māyayā ca guṇānvitam | triguṇaṃ triguṇātītaṃ triyāmāpatimaulikam ||5||
वे शरण्य, शाश्वत, माया से युक्त, गुणों से संपन्न, त्रिगुणी होते हुए भी त्रिगुणातीत तथा चंद्रमा के समान मुकुटधारी हैं।
The refuge, the eternal one, united with maya and endowed with the gunas; possessing the three gunas yet beyond them, crowned like the lord of the night.
रामं रमापतिं कृष्णं गोविन्दं पीतवाससम्। दिगम्बरं नागहारं व्याघ्रचर्मोत्तरीयकम्॥६॥
rāmaṃ ramāpatiṃ kṛṣṇaṃ govindaṃ pītavāsasam | digambaraṃ nāgahāraṃ vyāghracarmottarīyakam ||6||
वे राम, रमापति कृष्ण, पीतवस्त्रधारी गोविंद, दिगंबर, नागहार और व्याघ्रचर्म उत्तरीय धारण करने वाले हैं।
Rama, the lord of Ramaa, Krishna, Govinda clad in yellow; sky-clad, wearing a garland of serpents, with a tiger-skin upper garment.
भस्मगन्धादिलिप्ताङ्गं मायामुक्तं जगत्पतिम्। निर्गुणं च गुणोपेतं विश्वव्यापिनमीश्वरम्॥७॥
bhasmagandhādiliptāṅgaṃ māyāmuktaṃ jagatpatim | nirguṇaṃ ca guṇopetaṃ viśvavyāpinamīśvaram ||7||
उनके अंग भस्म और सुगंध से लिप्त हैं, वे मायामुक्त जगत्पति हैं; वे निर्गुण होते हुए भी गुणयुक्त, विश्वव्यापी ईश्वर हैं।
His limbs smeared with sacred ash and fragrance, free from maya, lord of the universe; without attributes yet possessing them, all-pervading Ishvara.
ध्यात्वा देवं महात्मानं विश्ववन्द्यं प्रभुं गुरुम्। किरीटकुण्डलाभ्यां च युक्तं राजीवलोचनम्॥८॥
dhyātvā devaṃ mahātmānaṃ viśvavandyaṃ prabhuṃ gurum | kirīṭakuṇḍalābhyāṃ ca yuktaṃ rājīvalocanam ||8||
उस महात्मा, विश्ववंदित प्रभु और गुरु देव का ध्यान करें, जो मुकुट और कुंडलों से युक्त तथा कमल के समान नेत्रों वाले हैं।
Meditating on the great god, honored by the universe, the Lord and Guru; adorned with crown and earrings, lotus-eyed.
चन्द्रानुजं चन्द्रवक्त्रं रुद्रं इन्द्रादिवन्दितम्। अनुसूयाकलत्रं च दिनेशममराधिपम्॥९॥
candrānujaṃ candravaktraṃ rudraṃ indrādivanditam | anasūyākalatraṃ ca dineśamamarādhipam ||9||
वे चंद्रमा के समान तेजस्वी, चंद्रमुख, रुद्र, इंद्रादि द्वारा वंदित हैं; अनसूया द्वारा स्नेहपूर्वक पाले गए, दिनेश और देवताओं के स्वामी हैं।
As radiant as the moon, moon-faced, Rudra, honored by Indra and the gods; cherished by Anasuya, the sun, lord of the immortals.
योगीश देवदेवेश अब्जजन्मादिवन्दित। नारायण विरूपाक्ष दत्तात्रेया नमोऽस्तु ते॥१०॥
yogīśa devadeveśa abjajanmādivandita | nārāyaṇa virūpākṣa dattātreyā namo'stu te ||10||
हे योगीश, देवदेवेश, ब्रह्मा आदि द्वारा वंदित, हे नारायण, हे विरूपाक्ष, हे दत्तात्रेय, आपको नमस्कार है।
O lord of yogis, god of gods, honored by Brahma and others; O Narayana, Virupaksha, Dattatreya, salutations to you.
अनन्त कमलाकान्त औदुम्बरस्थित प्रभो। निरञ्जन महायोगिन् दत्तायेत्र नमोऽस्तु ते॥११॥
ananta kamalākānta audumbarasthita prabho | nirañjana mahāyogin dattāyetra namo'stu te ||11||
हे अनंत, हे कमलाकांत, हे औदुम्बर वृक्ष पर स्थित प्रभु, हे निरंजन महायोगी दत्तात्रेय, आपको नमस्कार है।
O endless one, beloved of Lakshmi, abiding at the audumbara tree, O Lord; O spotless one, great yogi, Dattatreya, salutations to you.
महाबाहो मुनिमणे सर्वविद्याविशारद। स्थावरं जङ्गमानां च दत्तात्रेय नमोऽस्तु ते॥१२॥
mahābāho munimaṇe sarvavidyāviśārada | sthāvaraṃ jaṅgamānāṃ ca dattātreya namo'stu te ||12||
हे महाबाहु, मुनिश्रेष्ठ, सर्वविद्याविशारद, हे स्थावर-जंगम में व्याप्त दत्तात्रेय, आपको नमस्कार है।
O mighty-armed one, jewel among sages, adept in all knowledge; O Dattatreya, present in all that is moving and unmoving, salutations to you.
ऐंद्र्यां त्रातु महावीर्यो वन्ह्यां प्रणवपूर्वकम्। याम्यां दत्तात्रयो रक्षेन्नैरृत्यां भक्तवत्सलः॥१३॥
aindryāṃ trātu mahāvīryo vanhyāṃ praṇavapūrvakam | yāmyāṃ dattātrayo rakṣennairṛtyāṃ bhaktavatsalaḥ ||13||
पूर्व दिशा में महावीर्य दत्त रक्षा करें, आग्नेय में प्रणवपूर्वक; दक्षिण में दत्तात्रेय रक्षा करें, नैऋत्य में भक्तवत्सल रक्षा करें।
In the east may the greatly valiant one protect; in the south-east, preceded by the syllable Om; in the south may Dattatreya guard; in the south-west, the one affectionate to his devotees.
प्रतीच्यां पातु योगीशो योगिनां हृदये स्थितः। आनिल्यां वरदः शम्भुः कौबेर्यां जगतः प्रभुः॥१४॥
pratīcyāṃ pātu yogīśo yogināṃ hṛdaye sthitaḥ | ānilyāṃ varadaḥ śambhuḥ kaubheryāṃ jagataḥ prabhuḥ ||14||
पश्चिम में योगीश, जो योगियों के हृदय में स्थित हैं, रक्षा करें; वायव्य में वरदायी शंभु, उत्तर में जगत के प्रभु रक्षा करें।
In the west may the lord of yogis protect, he who dwells in the hearts of yogis; in the north-west, the boon-giving Shambhu; in the north, the lord of the universe.
एकाक्षरो महामन्त्रः सर्वमन्त्रेषु विश्रुतः। अष्टाक्षरः सर्वसिद्धिः सर्वतन्त्रेषु गोपितः॥१५॥
ekākṣaro mahāmantraḥ sarvamantreṣu viśrutaḥ | aṣṭākṣaraḥ sarvasiddhiḥ sarvatantreṣu gopitaḥ ||15||
एकाक्षर महामंत्र समस्त मंत्रों में विख्यात है; अष्टाक्षर मंत्र सर्वसिद्धिदायक है, जो सभी तंत्रों में गुप्त रखा गया है।
The single-syllable is the great mantra, renowned among all mantras; the eight-syllable mantra grants every accomplishment, kept hidden within all the tantras.
ईशान्यां पातु मे रामो ऊर्ध्वं पातु महामुनिः। षडक्षरो महामन्त्रः पात्वधस्ताज्जगत्पिता॥१६॥
īśānyāṃ pātu me rāmo ūrdhvaṃ pātu mahāmuniḥ | ṣaḍakṣaro mahāmantraḥ pātvadhastājjagatpitā ||16||
ईशान दिशा में राम मेरी रक्षा करें, ऊपर महामुनि रक्षा करें; षडक्षर महामंत्र नीचे से जगत्पिता रक्षा करें।
In the north-east may Rama protect me; above, may the great sage protect; the six-syllable great mantra, may the father of the universe protect from below.
एवं पङ्क्तिदशो रक्षेद्यदुराजवरप्रदः। अकारादिक्षकारान्तं सदा रक्षेद्विभुः स्वयम्॥१७॥
evaṃ paṅktidaśo rakṣedyadurājavarapradaḥ | akārādikṣakārāntaṃ sadā rakṣedvibhuḥ svayam ||17||
इस प्रकार दशों दिशाओं की पंक्ति यदुराज को वर देने वाले द्वारा रक्षित हो; अ से क्ष तक सभी अक्षर सदा स्वयं विभु द्वारा रक्षित हों।
Thus may the tenfold row of directions be protected by him who granted the boon to the king of the Yadus; from the letter A to the letter Ksha, may the all-pervading one himself ever protect.
आदिनाथस्य दत्तस्य हृदयं सर्वकामदम्। दत्तं दत्त पुनर्दत्तं योवदेद्भक्तिसंयुतः॥१८॥
ādināthasya dattasya hṛdayaṃ sarvakāmadam | dattaṃ datta punardattaṃ yovadedbhaktisaṃyutaḥ ||18||
आदिनाथ दत्त का यह हृदयम् समस्त कामनाओं को पूर्ण करने वाला है; जो भक्तिपूर्वक इसका पाठ करता है, उसे यह बार-बार दिया गया माना जाता है।
This Hridayam of Datta, the primal lord, grants all desires; it is given, given, given again to whoever recites it with devotion.
तस्य पापानि सर्वाणि क्षयं यान्ति न संशयः। या इदं पठते नित्यं हृदयं सर्वकामदम्॥१९॥
tasya pāpāni sarvāṇi kṣayaṃ yānti na saṃśayaḥ | yā idaṃ paṭhate nityaṃ hṛdayaṃ sarvakāmadam ||19||
जो इस सर्वकामद हृदयम् का नित्य पाठ करता है, उसके समस्त पाप निःसंदेह नष्ट हो जाते हैं।
All the sins of one who recites this Hridayam that fulfills every desire daily are destroyed, without doubt.
पिशाचशाकिनीभूताडाकिनी शाकिनी तथा। ब्रह्मराक्षसवेताला झोटिङ्गा बालभूतकाः॥२०॥
piśācaśākinībhūtāḍākinī śākinī tathā | brahmarākṣasavetālā jhoṭiṅgā bālabhūtakāḥ ||20||
पिशाच, शाकिनी, भूत, डाकिनी, शाकिनी, ब्रह्मराक्षस, वेताल, झोटिंग और बालभूत आदि बाधाएँ।
Pishachas, shakinis, bhutas, dakinis, and shakinis again; brahmarakshasas, vetalas, jhotingas and spirits that trouble children.
गच्छन्ति पठनाद्देवि नात्र कार्या विचारणा। अपवर्गप्रदं साक्षात् मनोरथप्रपूरकम्॥२१॥
gacchanti paṭhanāddevi nātra kāryā vicāraṇā | apavargapradaṃ sākṣāt manorathaprapūrakam ||21||
हे देवी, इस पाठ से ये सभी बाधाएँ दूर हो जाती हैं, इसमें संदेह नहीं करना चाहिए; यह साक्षात् मोक्षदायक और मनोरथ पूर्ण करने वाला है।
O goddess, by the recitation of this all these depart -- of this there is no need for doubt; it directly grants liberation and fulfills every heartfelt wish.
एकवारं द्विवारं च त्रिवारं च पठेन्नरः। जन्ममृत्युं च दुःखं च सुखं प्राप्नोति भक्तिमान्॥२२॥
ekavāraṃ dvivāraṃ ca trivāraṃ ca paṭhennaraḥ | janmamṛtyuṃ ca duḥkhaṃ ca sukhaṃ prāpnoti bhaktimān ||22||
जो भक्त इसे एक बार, दो बार या तीन बार पढ़ता है, वह जन्म-मृत्यु और दुःख से मुक्त होकर सुख प्राप्त करता है।
Whoever recites this once, twice, or three times -- the devoted one overcomes birth, death and sorrow, and attains happiness.
गोपनीयं प्रयत्नेन जननीजारवत्प्रिये। नदेयं दुर्हृदे स्तोत्रं हृदयाख्यं च भामिनि॥२३॥
gopanīyaṃ prayatnena jananījāravatpriye | nadeyaṃ durhṛde stotraṃ hṛdayākhyaṃ ca bhāmini ||23||
हे प्रिये, इसे उतनी ही सावधानी से गुप्त रखना चाहिए जितनी किसी परिवार के अत्यंत निजी रहस्य को; हे भामिनी, यह हृदयम् नामक स्तोत्र दुष्ट हृदय वाले को नहीं देना चाहिए।
O beloved, this should be guarded as carefully as a family's most closely held secret; O radiant one, this stotra called the Hridayam must not be given to one of ill heart.
गुरुभक्ताय दातव्यं अन्यथा नप्रकाशयेत्। तव स्नेहाच्च कथित भक्तिं ज्ञात्वा मया शुभे॥२४॥
gurubhaktāya dātavyaṃ anyathā naprakāśayet | tava snehācca kathita bhaktiṃ jñātvā mayā śubhe ||24||
यह केवल गुरुभक्त को ही देना चाहिए, अन्यथा प्रकट नहीं करना चाहिए; हे शुभे, तुम्हारे स्नेह और भक्ति को जानकर ही मैंने यह कहा है।
It should be given only to one devoted to the Guru; otherwise it should not be revealed. O auspicious one, out of love for you, knowing your devotion, I have spoken it.
दत्तात्रेयस्य कृपया सभवेद्दीर्घमायुकः॥२५॥
dattātreyasya kṛpayā sabhaved dīrghamāyukaḥ ||25||
दत्तात्रेय की कृपा से दीर्घायु की प्राप्ति होती है।
By the grace of Dattatreya, one attains a long life.
Dattatreya Hridayam
Watch on YouTube
Dattatreya Hridayam
Traditional (Rudrayamala Tantra)
Dattatreya_datta_guru
Explore Dattatreya_datta_guruCommunity Reflections
🕉️
Be the first to share your reflection.