Saraswati Hridayam
सरस्वती हृदयम्
शुक्लां ब्रह्मविचारसारपरमामाद्यां जगद्व्यापिनीं वीणापुस्तकधारिणीमभयदां जाड्यान्धकारापहाम्। हस्ते स्फाटिकमालिकां विदधतीं पद्मासने संस्थितां वन्दे तां परमेश्वरीं भगवतीं बुद्धिप्रदां शारदाम्॥१॥
śuklāṃ brahma-vicāra-sāra-paramām ādyāṃ jagad-vyāpinīṃ vīṇā-pustaka-dhāriṇīm abhayadāṃ jāḍyāndhakārāpahām | haste sphāṭika-mālikāṃ vidadhatīṃ padmāsane saṃsthitāṃ vande tāṃ parameśvarīṃ bhagavatīṃ buddhipradāṃ śāradām ||1||
मैं उस परमेश्वरी भगवती शारदा को नमन करता हूँ -- श्वेतवर्णा, ब्रह्मविचार के सारभूत परम तत्त्व, आद्या, जगत्व्यापिनी, वीणा-पुस्तक धारण करने वाली, अभयदायिनी, जड़ता के अंधकार को दूर करने वाली, हाथ में स्फटिकमाला लिए पद्मासन पर विराजमान, बुद्धि प्रदान करने वाली।
I bow to that Supreme Goddess Sharada: white-hued, the highest essence of reflection on Brahman, the primal one pervading the universe, holding veena and book, granting fearlessness, dispelling the darkness of dullness, holding a crystal rosary, seated on the lotus, the giver of intellect.
ह्रीं ह्रीं हृद्यैकविद्ये शशिरुचिकमलाकल्पविस्पष्टशोभे भव्ये भव्यानुकूले कुमतिवनदहे विश्ववन्द्याङ्घ्रिपद्मे। पद्मे पद्मोपविष्टे प्रणतजनमनोमोदसम्पादयित्रि प्रोत्प्लुष्टज्ञानकूटे हरिनिजदयिते देवि संसारसारे॥२॥
hrīṃ hrīṃ hṛdyaika-vidye śaśiruci-kamalā-kalpa-vispaṣṭa-śobhe bhavye bhavyānukūle kumati-vana-dahe viśva-vandyāṅghri-padme | padme padmopaviṣṭe praṇata-jana-mano-moda-sampādayitri protplūṣṭa-jñāna-kūṭe hari-nija-dayite devi saṃsāra-sāre ||2||
ह्रीं ह्रीं -- हे हृदय को प्रिय एकमात्र विद्या, चंद्रकिरण के समान उज्ज्वल कमलमाला की शोभा से युक्त, मंगलमयी, कुमति रूपी वन को जलाने वाली, जिनके चरणकमल सारा विश्व वंदन करता है; पद्म पर विराजमान, प्रणत जनों के मन को आनंद देने वाली, ज्ञान के शिखर पर स्थित, हरि की प्रिय सखी, हे संसार की सारभूता देवी।
Hrim hrim -- O sole knowledge dear to the heart, radiant as a moon-bright lotus garland, auspicious, favorable to the auspicious, burner of the forest of ill intellect, whose lotus feet the whole universe venerates; seated on the lotus, You grant joy to the minds of those who bow to You, standing at the summit of knowledge, the intimate beloved of Hari, O Goddess who is the very essence of existence.
ऐं ऐं ऐं इष्टमन्त्रे कमलभवमुखाम्भोजरूपे स्वरूपे रूपारूपप्रकाशे सकलगुणमये निर्गुणे निर्विकारे। न स्थूले नैव सूक्ष्मेऽप्यविदितविषये नापि विज्ञानतत्त्वे विश्वे विश्वान्तराळे सुरवरनमिते निष्कळे नित्यशुद्धे॥३॥
aiṃ aiṃ aiṃ iṣṭa-mantre kamala-bhava-mukhāmbhoja-rūpe svarūpe rūpārūpa-prakāśe sakala-guṇa-maye nirguṇe nirvikāre | na sthūle naiva sūkṣme 'py avidita-viṣaye nāpi vijñāna-tattve viśve viśvāntarāḷe sura-vara-namite niṣkaḷe nitya-śuddhe ||3||
ऐं ऐं ऐं -- हे इष्ट मंत्र की देवी, कमलभव (ब्रह्मा) के मुखकमल स्वरूपा, रूप और अरूप दोनों में प्रकाशित, सम्पूर्ण गुणों से युक्त होकर भी निर्गुण, निर्विकार; न स्थूल, न सूक्ष्म, अज्ञात विषया, विज्ञानतत्त्व से भी परे; हे विश्व, विश्व के भीतर स्थित, श्रेष्ठ देवताओं द्वारा नमित, अखंड, नित्यशुद्धा।
Aim aim aim -- O deity of the cherished mantra, whose true form is the lotus-face of the lotus-born Brahma, manifest both with form and beyond form, full of every quality yet without quality, unchanging; neither gross nor even subtle, whose domain is unknown, nor confined to the principle of empirical knowledge; O universe within the universe, worshipped by the foremost gods, undivided, eternally pure.
ह्रीं ह्रीं ह्रीं जापतुष्टे हिमरुचिमुकुटे वल्लकीव्यग्रहस्ते मातर्मातर्नमस्ते दह दह जडतां देहि बुद्धिं प्रशस्ताम्। विद्ये वेदान्तगीते श्रुतिपरिपठिते मोक्षदे मुक्तिमार्गे मार्गातीतप्रभावे भव मम वरदा शारदे शुभ्रहारे॥४॥
hrīṃ hrīṃ hrīṃ jāpa-tuṣṭe hima-ruci-mukuṭe vallakī-vyagra-haste mātar mātar namas te daha daha jaḍatāṃ dehi buddhiṃ praśastām | vidye vedānta-gīte śruti-paripaṭhite mokṣade mukti-mārge mārgātīta-prabhāve bhava mama varadā śārade śubhra-hāre ||4||
ह्रीं ह्रीं ह्रीं -- हे जप से संतुष्ट होने वाली, हिमकिरण के समान श्वेत मुकुटधारिणी, वीणा में व्यग्र हस्त; हे माता, माता, आपको नमस्कार। मेरी जड़ता को जला दें, जला दें, मुझे उत्तम बुद्धि प्रदान करें। हे वेदान्त में गाई गई, श्रुति में पठित विद्या, मोक्षदायिनी, मुक्तिमार्गस्वरूपा -- हे शारदे, शुभ्रहार धारण करने वाली, मेरी वरदा बनें।
Hrim hrim hrim -- O one pleased by recitation, crowned with snow-white radiance, hands ever occupied with the veena; Mother, Mother, salutation to You. Burn, burn away my dullness, grant me excellent understanding. O Knowledge sung in the Vedanta, recited in the Shruti, giver of liberation, the very path of freedom -- become my boon-giver, O Sharada wearing the pure white garland.
ध्रीं ध्रीं ध्रीं धारणाख्ये धृतिमतिनुतिभिर्नामभिः कीर्तनीये नित्ये नित्ये निमित्ते मुनिगणनमिते नूतने वै पुराणे। पुण्ये पुण्यप्रभावे हरिहरनमिते वर्णशुद्धे सुवर्णे मन्त्रे मन्त्रार्थतत्त्वे मतिमतिमतिदे माधवप्रीतिनादे॥५॥
dhrīṃ dhrīṃ dhrīṃ dhāraṇākhye dhṛti-mati-nutibhir nāmabhiḥ kīrtanīye nitye nitye nimitte muni-gaṇa-namite nūtane vai purāṇe | puṇye puṇya-prabhāve hari-hara-namite varṇa-śuddhe suvarṇe mantre mantrārtha-tattve matimatimatide mādhava-prīti-nāde ||5||
ध्रीं ध्रीं ध्रीं -- हे धारणा नामक शक्ति, धृति और मति की स्तुतियों से कीर्तनीय, नित्य, समस्त कारण, मुनिगणों द्वारा नमित, नूतन होकर भी पुरातन; पुण्या, पुण्यप्रभावा, हरि-हर द्वारा नमित, वर्णशुद्धा, स्वर्णवर्णा; हे मंत्र, मंत्रार्थ के तत्त्वस्वरूपा, बुद्धि पर बुद्धि देने वाली, माधव को प्रिय नादस्वरूपा।
Dhrim dhrim dhrim -- O one known as steadfast retention, to be glorified by names of firmness and praise, eternal, the very cause of all, worshipped by hosts of sages, ever new yet ancient; sacred, of sacred power, revered by both Hari and Hara, of pure syllable, golden-hued; O Mantra, the very truth of mantra's meaning, giver of intellect upon intellect, whose sound delights Madhava.
ह्रीं क्षीं धीं ह्रीं स्वरूपे दह दह रुदितं पुस्तकव्यग्रहस्ते सन्तुष्टाचारचित्ते स्मितमुखि सुभगे जम्भनिस्तम्भविद्ये। मोहे मुग्ध्दप्रबोधे मम कुरु सुमतिं ध्वान्तविध्वंसनित्ये गीर्वाग् गौर्भारती त्वं कविवररसनासिद्धिदा सिद्धिसाध्या॥६॥
hrīṃ kṣīṃ dhīṃ hrīṃ svarūpe daha daha ruditaṃ pustaka-vyagra-haste santuṣṭācāra-citte smita-mukhi subhage jambha-nistambha-vidye | mohe mugdha-prabodhe mama kuru sumatiṃ dhvānta-vidhvaṃsa-nitye gīrvāg gaur bhāratī tvaṃ kavivara-rasanā-siddhidā siddhi-sādhyā ||6||
ह्रीं क्षीं धीं ह्रीं -- स्वरूपिणी, मेरे रुदन को जला दें, जला दें; हाथ में पुस्तक लिए, संतुष्ट आचरण वाले चित्त की, स्मितमुखी, सुभगा, मोह को स्तंभित करने वाली विद्या; मोहग्रस्तों को जगाने वाली, मुझे सुमति दें, अंधकार का नित्य विध्वंस करने वाली; हे गीर्वाणी, गौ, भारती -- आप श्रेष्ठ कवियों की रसना को सिद्धि देती हैं, साधना से सिद्ध होने वाली।
Hrim kshim dhim hrim -- whose very nature is these sounds, burn, burn away my sorrow; hands engaged with the book, heart content in right conduct, smiling face, most fortunate one, O knowledge that stills confusion; awakener of those lost in delusion, grant me good sense, You who eternally dispel darkness; O Speech, Word, Voice, Eloquence -- You perfect the tongues of the finest poets, attainable through spiritual practice.
सौं सौं सौं शक्तिबीजे कमलभवमुखाम्भोजभूतस्वरूपे रूपारूपप्रकाशे सकलगुणमये निर्गुणे निर्विकारे। न स्थूले नैव सूक्ष्मेऽप्यविदितविभवे जाप्यविज्ञानतत्त्वे विश्वे विश्वान्तराळे सुरगणनमिते निष्कळे नित्यशुद्धे॥७॥
sauṃ sauṃ sauṃ śakti-bīje kamala-bhava-mukhāmbhoja-bhūta-svarūpe rūpārūpa-prakāśe sakala-guṇa-maye nirguṇe nirvikāre | na sthūle naiva sūkṣme 'py avidita-vibhave jāpya-vijñāna-tattve viśve viśvāntarāḷe sura-gaṇa-namite niṣkaḷe nitya-śuddhe ||7||
सौं सौं सौं -- हे शक्तिबीज, कमलभव के मुखकमलस्वरूपा, रूप और अरूप में प्रकाशित, सकल गुणमयी होकर भी निर्गुण, निर्विकार; न स्थूल, न सूक्ष्म, अविदितविभवा, जप से जाने जाने वाला विज्ञानतत्त्व; हे विश्व, विश्व के भीतर स्थित, देवगणों द्वारा नमित, अखंड, नित्यशुद्धा।
Saum saum saum -- O seed of divine power, whose true nature is the lotus-face of the lotus-born, manifest both with form and beyond form, full of every quality yet without quality, unchanging; neither gross nor even subtle, whose glory is unknown, the principle realized through recitation; O universe within the universe, worshipped by hosts of gods, undivided, eternally pure.
स्तौमि त्वां त्वां च वन्दे भज मम रसनां मा कदाचित् त्यजेथाः मा मे बुद्धिर्विरुद्धा भवतु न च मनो देवि मे जातु पापम्। मा मे दुःखं कदाचिद्विपदि च समयेऽप्यस्तु मेऽनाकुलत्वम् शास्त्रे वादे कवित्वे प्रसरतु मम धीर्मास्तु कुण्ठा कदाचित्॥८॥
staumi tvāṃ tvāṃ ca vande bhaja mama rasanāṃ mā kadācit tyajethāḥ mā me buddhir viruddhā bhavatu na ca mano devi me jātu pāpam | mā me duḥkhaṃ kadācid vipadi ca samaye 'py astu me'nākulatvam śāstre vāde kavitve prasaratu mama dhīr mā'stu kuṇṭhā kadācit ||8||
मैं आपकी स्तुति करता हूँ और आपको वंदन करता हूँ; मेरी रसना का पक्ष लें, उसे कभी न त्यागें। मेरी बुद्धि कभी विरुद्ध न हो, हे देवी, मेरा मन कभी पाप में न पड़े। मुझे कभी दुःख न हो, विपत्ति के समय भी मुझमें अनाकुलता बनी रहे। शास्त्र, वाद और कविता में मेरी बुद्धि सदा प्रसरित रहे, कभी कुंठित न हो।
I praise You and I bow to You; favor my tongue, never abandon it. Let my intellect never turn contrary, nor let my mind ever fall into sin, O Goddess. Let no sorrow ever be mine; even in times of calamity, let me remain undisturbed. Let my intelligence spread freely in scripture, debate, and poetry; let it never be blunted.
इत्येतैः श्लोकमुख्यैः प्रतिदिनमुषसि स्तौति यो भक्तिनम्रः देवीं वाचस्पतेरप्यतिमतिविभवो वाक्पटुर्नष्टपङ्कः। सः स्यादिष्टार्थलाभः सुतमिव सततं पाति तं सा च देवी सौभाग्यं तस्य लोके प्रभवति कविताविघ्नमस्तं प्रयाति॥९॥
ity etaiḥ śloka-mukhyaiḥ pratidinam uṣasi stauti yo bhakti-namraḥ devīṃ vācaspater apy atimati-vibhavo vākpaṭur naṣṭa-paṅkaḥ | saḥ syād iṣṭārtha-lābhaḥ sutam iva satataṃ pāti taṃ sā ca devī saubhāgyaṃ tasya loke prabhavati kavitā-vighnam astaṃ prayāti ||9||
जो भक्तिनम्र होकर प्रतिदिन प्रातःकाल इन प्रमुख श्लोकों से देवी की स्तुति करता है, वह वाचस्पति से भी अधिक बुद्धि-वैभव पाता है, वाक्पटु और मलरहित हो जाता है। वह इष्ट अर्थ प्राप्त करता है, और देवी उसे सदा पुत्र के समान पालती हैं; उसका सौभाग्य लोक में फैलता है और उसकी काव्यशक्ति में आने वाली बाधाएँ समाप्त हो जाती हैं।
Whoever, humbled by devotion, praises the Goddess every day at dawn with these principal verses attains an intellect surpassing even that of Brihaspati, becomes eloquent, cleansed of impurity. He gains his desired ends, and the Goddess ever protects him as her own son; his good fortune flourishes in the world, and every obstacle to his poetic gift comes to an end.
ब्रह्मचारी व्रती मौनी त्रयोदश्यां निरामिषः। सारस्वतो नरः पाठात् स स्यादिष्टार्थलाभवान्॥१०॥
brahmacārī vratī maunī trayodaśyāṃ nirāmiṣaḥ | sārasvato naraḥ pāṭhāt sa syād iṣṭārtha-lābhavān ||10||
ब्रह्मचारी, व्रती, मौन, त्रयोदशी को निरामिष रहने वाला सारस्वत साधक -- इस पाठ से इष्ट अर्थ की प्राप्ति करता है।
A celibate practitioner, observing vows, silent, abstaining from meat on the thirteenth lunar day -- through this recitation, one devoted to Saraswati attains his desired ends.
पक्षद्वयेऽपि यो भक्त्या त्रयोदश्येकविंशतिम्। अविच्छेदं पठेद्धीमान् ध्यात्वा देवीं सरस्वतीम्॥११॥
pakṣa-dvaye 'pi yo bhaktyā trayodaśy ekaviṃśatim | avicchedaṃ paṭhed dhīmān dhyātvā devīṃ sarasvatīm ||11||
जो बुद्धिमान भक्तिपूर्वक दोनों पक्षों की त्रयोदशी को इक्कीस बार बिना विच्छेद के इस स्तोत्र का पाठ करता है, देवी सरस्वती का ध्यान करते हुए, वह उनकी कृपा प्राप्त करता है।
The wise one who, with devotion, meditates on Goddess Saraswati and recites this without interruption twenty-one times on the thirteenth day of both lunar fortnights [attains her grace].
शुक्लाम्बरधरां देवीं शुक्लाभरणभूषिताम्। वाञ्छितं फलमाप्नोति स लोके नात्र संशयः॥१२॥
śuklāmbara-dharāṃ devīṃ śuklābharaṇa-bhūṣitām | vāñchitaṃ phalam āpnoti sa loke nātra saṃśayaḥ ||12||
श्वेत वस्त्र धारण करने वाली, श्वेत आभूषणों से सुशोभित देवी का ध्यान करने वाला इस लोक में वांछित फल प्राप्त करता है -- इसमें कोई संशय नहीं।
Meditating on the Goddess clad in white garments, adorned with white ornaments, one obtains the desired fruit in this world -- of this there is no doubt.
इति ब्रह्मा स्वयं प्राह सरस्वत्याः स्तवं शुभम्। प्रयत्नेन पठेन्नित्यं सोऽमृतत्वं प्रयच्छति॥१३॥
iti brahmā svayaṃ prāha sarasvatyāḥ stavaṃ śubham | prayatnena paṭhen nityaṃ so 'mṛtatvaṃ prayacchati ||13||
इस प्रकार ब्रह्मा ने स्वयं सरस्वती के इस शुभ स्तोत्र को कहा। जो प्रयत्नपूर्वक इसे नित्य पढ़ता है, वह अमृतत्व को प्राप्त करता है।
Thus Brahma himself proclaimed this auspicious hymn of Saraswati. Whoever recites it daily with diligence -- it grants him immortality.
Saraswati Hridayam
Watch on YouTube
Saraswati Hridayam
Traditional (attributed to Brahma)
Saraswati_vagdevi
Explore Saraswati_vagdeviCommunity Reflections
🕉️
Be the first to share your reflection.