Skip to main content
Stotram / Stotra

Bhaja Govindam

भज गोविन्दम्

देवता: Krishna_govinda
10 श्लोक
Adi Shankaracharya
stotram
Verse 1

भज गोविन्दं भज गोविन्दं गोविन्दं भज मूढमते। सम्प्राप्ते सन्निहिते काले नहि नहि रक्षति डुकृञ्करणे॥१॥

bhaja govindaṃ bhaja govindaṃ govindaṃ bhaja mūḍhamate | samprāpte sannihite kāle nahi nahi rakṣati ḍukṛñkaraṇe ||1||

अर्थ

हे मूढ़मते, गोविन्द का भजन करो, गोविन्द का भजन करो। अंतिम समय आने पर केवल शुष्क व्याकरण तुम्हारी रक्षा नहीं करेगा।

Meaning

Worship Govinda, worship Govinda, worship Govinda, O deluded mind. When the final moment arrives, dry grammar rules will not save you.

stotram
Verse 2

मूढ जहीहि धनागमतृष्णां कुरु सद्बुद्धिं मनसि वितृष्णाम्। यल्लभसे निजकर्मोपात्तं वित्तं तेन विनोदय चित्तम्॥२॥

mūḍha jahīhi dhanāgamatṛṣṇāṃ kuru sadbuddhiṃ manasi vitṛṣṇām | yallabhase nijakarmopāttaṃ vittaṃ tena vinodaya cittam ||2||

अर्थ

हे मूढ़, धन की तृष्णा छोड़ो। मन में सद्बुद्धि और वितृष्णा लाओ। अपने कर्म से प्राप्त धन में संतोष रखो।

Meaning

O deluded one, give up craving for wealth. Cultivate noble understanding and detachment. Be content with what comes through rightful action.

stotram
Verse 3

नारीस्तनभरनाभीदेशं दृष्ट्वा मा गा मोहावेशम्। एतन्मांसवसादिविकारं मनसि विचिन्तय वारं वारम्॥३॥

nārīstanabharanābhīdeśaṃ dṛṣṭvā mā gā mohāveśam | etanmāṃsavasādivikāraṃ manasi vicintaya vāraṃ vāram ||3||

अर्थ

शारीरिक आकर्षण देखकर मोह में मत पड़ो। बार-बार विचार करो कि शरीर मांस और विकारों का परिवर्तनशील समूह है।

Meaning

Do not fall into delusion merely from physical attraction. Reflect again and again that the body is a changing compound of flesh and matter.

stotram
Verse 4

नलिनीदलगतजलमतितरलं तद्वज्जीवितमतिशयचपलम्। विद्धि व्याध्यभिमानग्रस्तं लोकं शोकहतं च समस्तम्॥४॥

nalinīdalagatajalamatitaralaṃ tadvajjīvitamatiśayacapalam | viddhi vyādhyabhimānagrastaṃ lokaṃ śokahataṃ ca samastam ||4||

अर्थ

जीवन कमलपत्र पर जल की बूंद की तरह अत्यंत चंचल है। जानो कि संसार रोग, अभिमान और शोक से ग्रस्त है।

Meaning

Life is as unsteady as a drop of water on a lotus leaf. Know that the world is afflicted by disease, ego and sorrow.

stotram
Verse 5

यावद्वित्तोपार्जनसक्तस्तावन्निजपरिवारो रक्तः। पश्चाज्जीवति जर्जरदेहे वार्तां कोऽपि न पृच्छति गेहे॥५॥

yāvadvittopārjanasaktastāvannijaparivāro raktaḥ | paścājjīvati jarjaradehe vārtāṃ ko'pi na pṛcchati gehe ||5||

अर्थ

जब तक व्यक्ति धन कमाने में समर्थ है, परिवार स्नेह दिखाता है। बाद में जर्जर शरीर होने पर घर में भी कोई हाल नहीं पूछता।

Meaning

As long as one earns wealth, family remains attached. Later, when the body becomes worn out, even at home few ask about one’s wellbeing.

stotram
Verse 6

यावत्पवनो निवसति देहे तावत्पृच्छति कुशलं गेहे। गतवति वायौ देहापाये भार्या बिभ्यति तस्मिन्काये॥६॥

yāvatpavano nivasati dehe tāvatpṛcchati kuśalaṃ gehe | gatavāti vāyau dehāpāye bhāryā bibhyati tasminkāye ||6||

अर्थ

जब तक शरीर में प्राण है, लोग कुशल पूछते हैं। प्राण निकल जाने पर प्रियजन भी उसी शरीर से भय करते हैं।

Meaning

As long as breath remains in the body, people ask about wellbeing. When life departs, even loved ones fear the same body.

stotram
Verse 7

बालस्तावत्क्रीडासक्तस्तरुणस्तावत्तरुणीसक्तः। वृद्धस्तावच्चिन्तासक्तः परे ब्रह्मणि कोऽपि न सक्तः॥७॥

bālastāvatkrīḍāsaktastaruṇastāvattaruṇīsaktaḥ | vṛddhastāvaccintāsaktaḥ pare brahmaṇi ko'pi na saktaḥ ||7||

अर्थ

बाल्यावस्था खेल में, युवावस्था आकर्षण में और वृद्धावस्था चिंता में लगी रहती है। परब्रह्म में लगने वाला विरला है।

Meaning

Childhood is absorbed in play, youth in attraction, old age in worry. Rare is one absorbed in the Supreme Brahman.

stotram
Verse 8

का ते कान्ता कस्ते पुत्रः संसारोऽयमतीव विचित्रः। कस्य त्वं कः कुत आयातस्तत्त्वं चिन्तय तदिह भ्रातः॥८॥

kā te kāntā kaste putraḥ saṃsāro'yamatīva vicitraḥ |\kasya tvaṃ kaḥ kuta āyātastattvaṃ cintaya tadiha bhrātaḥ ||8||

अर्थ

तुम्हारी प्रिया कौन, पुत्र कौन? यह संसार अत्यंत विचित्र है। तुम कौन हो, किसके हो, कहाँ से आए हो? हे भ्रात, तत्त्व का चिंतन करो।

Meaning

Who is your beloved? Who is your son? This worldly life is strange. Who are you, whose are you, and from where have you come? Reflect on truth, brother.

stotram
Verse 9

सत्सङ्गत्वे निस्सङ्गत्वं निस्सङ्गत्वे निर्मोहत्वम्। निर्मोहत्वे निश्चलतत्त्वं निश्चलतत्त्वे जीवन्मुक्तिः॥९॥

satsaṅgatve nissaṅgatvaṃ nissaṅgatve nirmohatvam | nirmohatve niścalatattvaṃ niścalatattve jīvanmuktiḥ ||9||

अर्थ

सत्संग से निस्संगता, निस्संगता से निर्मोहता, निर्मोहता से निश्चल तत्त्व और निश्चल तत्त्व से जीवन्मुक्ति मिलती है।

Meaning

From good company comes detachment; from detachment, freedom from delusion; from freedom from delusion, steady truth; from steady truth, liberation while living.

stotram
Verse 10

वयसि गते कः कामविकारः शुष्के नीरे कः कासारः। क्षीणे वित्ते कः परिवारो ज्ञाते तत्त्वे कः संसारः॥१०॥

vayasi gate kaḥ kāmavikāraḥ śuṣke nīre kaḥ kāsāraḥ | kṣīṇe vitte kaḥ parivāro jñāte tattve kaḥ saṃsāraḥ ||10||

अर्थ

आयु बीतने पर कामविकार कहाँ? जल सूखने पर तालाब कहाँ? धन घटने पर परिवार का मोह कहाँ? तत्त्व जानने पर संसारबंधन कहाँ?

Meaning

When age has passed, what remains of passion? When water dries, what pond remains? When wealth is gone, where is the crowd? When truth is known, where is bondage?

Bhaja Govindam

Adi Shankaracharya

0:00
0:00
साझा
🕉️
← सभी मंत्र और स्तोत्र

Community Reflections

🕉️

Be the first to share your reflection.