Skip to main content
kavacha

Lakshmi Kavach (Brahma Stotram)

लक्ष्मी कवच (ब्रह्मस्तोत्रम्)

Lakshmi Kavach -- the protective armour of Goddess Lakshmi, giver of wealth and fortune, presented as a teaching spoken by Brahma to the sage Shuka. Recited for a shield of prosperity, abundance, and the protection of home and wellbeing.

देवता: Lakshmi
36 श्लोक
Traditional, spoken by Brahma to Shuka (from the Devi Stotra Ratnakaram)
Fridays · Diwali and Lakshmi Puja

लक्ष्मी कवच -- धन और सौभाग्य की दात्री माँ लक्ष्मी का रक्षा-कवच, जो ब्रह्मा द्वारा ऋषि शुक को दी गई शिक्षा के रूप में प्रस्तुत है। समृद्धि, ऐश्वर्य तथा घर और कल्याण की रक्षा के कवच के लिए पढ़ा जाता है।

purvabhumika
Verse 1

महालक्ष्म्याः प्रवक्ष्यामि कवचं सर्वकामदम् । सर्वपापप्रशमनं दुष्टव्याधिविनाशनम् ॥ १॥

mahālakṣmyāḥ pravakṣyāmi kavacaṃ sarvakāmadam | sarvapāpapraśamanaṃ duṣṭavyādhivināśanam ||1||

अर्थ

ब्रह्मा ने शुक से कहा: मैं अब महालक्ष्मी का कवच कहता हूं, जो सभी इच्छाओं को पूर्ण करने वाला, सभी पापों को शांत करने वाला और सभी दुष्ट व्याधियों का नाश करने वाला है।

Meaning

Brahma spoke to Shuka: I shall now declare the kavacha of Mahalakshmi, which fulfils every wish, calms every sin, and destroys every harmful disease.

purvabhumika
Verse 2

ग्रहपीडाप्रशमनं ग्रहारिष्टप्रभञ्जनम् । दुष्टमृत्युप्रशमनं दुष्टदारिद्र्यनाशनम् ॥ २॥

grahapīḍāpraśamanaṃ grahāriṣṭaprabhañjanam | duṣṭamṛtyupraśamanaṃ duṣṭadāridryanāśanam ||2||

अर्थ

यह ग्रहपीड़ा को शांत करने वाला और ग्रह-अनिष्ट को दूर करने वाला है। यह अकाल मृत्यु को शांत करने वाला और गंभीर दरिद्रता का नाश करने वाला है।

Meaning

It calms affliction from the planets and shatters planetary misfortune. It calms untimely death and destroys severe poverty.

purvabhumika
Verse 3

पुत्रपौत्रप्रजननं विवाहप्रदमिष्टदम् । चोरारिहं च जपतां अखिलेप्सितदायकम् ॥ ३॥

putrapautraprajananaṃ vivāhapradamiṣṭadam | corārihaṃ ca japatāṃ akhilepsitadāyakam ||3||

अर्थ

यह पुत्र-पौत्रों की प्राप्ति कराने वाला, विवाह और इष्ट फल देने वाला है। यह चोर और शत्रु से होने वाली हानि का नाश करने वाला है, और जप करने वालों को समस्त वांछित वस्तुएं देने वाला है।

Meaning

It grants sons and grandsons, brings about marriage, and fulfils cherished wishes. It destroys the harm of thieves and enemies, and to those who recite it, it gives everything desired.

purvabhumika
Verse 4

सावधानमना भूत्वा श्रुणु त्वं शुक सत्तम । अनेकजन्मसंसिद्धिलभ्यं मुक्तिफलप्रदम् ॥ ४॥

sāvadhānamanā bhūtvā śruṇu tvaṃ śuka sattama | anekajanmasaṃsiddhilabhyaṃ muktiphalapradam ||4||

अर्थ

हे उत्तम शुक, सावधान मन होकर सुनो। यह अनेक जन्मों की सिद्धि से प्राप्य है, और मोक्ष-फल प्रदान करने वाला है।

Meaning

Becoming attentive of mind, listen, O excellent Shuka. This is attainable only through accomplishment across many births, and it grants liberation as its fruit.

purvabhumika
Verse 5

धनधान्यमहाराज्यसर्वसौभाग्यकल्पकम् । सकृत्स्मरणमात्रेण महालक्ष्मीः प्रसीदति ॥ ५॥

dhanadhānyamahārājyasarvasaubhāgyakalpakam | sakṛtsmaraṇamātreṇa mahālakṣmīḥ prasīdati ||5||

अर्थ

यह धन, धान्य, महाराज्य और सभी सौभाग्य का कल्पवृक्ष है। केवल एक बार स्मरण करने से ही महालक्ष्मी प्रसन्न हो जाती हैं।

Meaning

It is the wish-fulfilling tree of wealth, grain, great sovereignty, and every fortune. By merely a single act of remembrance, Mahalakshmi becomes gracious.

dhyana
Verse 6

क्षीराब्धिमध्ये पद्मानां कानने मणिमण्टपे । तन्मध्ये सुस्थितां देवीं मनीषाजनसेविताम् ॥ ६॥

kṣīrābdhimadhye padmānāṃ kānane maṇimaṇṭape | tanmadhye susthitāṃ devīṃ manīṣājanasevitām ||6||

अर्थ

क्षीरसागर के मध्य, कमलों के वन में, मणिमय मंडप में, विराजमान देवी मनीषी जनों द्वारा सेवित हैं।

Meaning

In the middle of the ocean of milk, in a grove of lotuses, within a jewelled pavilion, sits the Goddess, well seated, attended by people of wisdom.

dhyana
Verse 7

सुस्नातां पुष्पसुरभिकुटिलालकबन्धनाम् । पूर्णेन्दुबिम्बवदनां अर्धचन्द्रललाटिकाम् ॥ ७॥

susnātāṃ puṣpasurabhikuṭilālakabandhanām | pūrṇendubimbavadanāṃ ardhacandralalāṭikām ||7||

अर्थ

वे स्नात हैं, उनके घुंघराले केश पुष्पों से सुगंधित एवं बंधे हुए हैं, उनका मुख पूर्ण चंद्रमा के समान है, उनका ललाट अर्धचंद्र के समान है।

Meaning

She is freshly bathed, her curling locks bound and fragrant with flowers, her face like the orb of the full moon, her forehead marked like a half-moon.

dhyana
Verse 8

इन्दीवरेक्षणां कामकोदण्डभ्रुवमीश्वरीम् । तिलप्रसवसंस्पर्धिनासिकालङ्कृतां श्रियम् ॥ ८॥

indīvarekṣaṇāṃ kāmakodaṇḍabhruvamīśvarīm | tilaprasavasaṃspardhināsikālaṅkṛtāṃ śriyam ||8||

अर्थ

श्री, सर्वेश्वरी, नीलकमल के समान नेत्रों वाली, कामदेव के धनुष के समान भौंहों वाली, तिल के फूल से स्पर्धा करती हुई सुशोभित नासिका वाली हैं।

Meaning

Shri, the sovereign Goddess, has eyes like blue lotuses, eyebrows curved like the bow of Kama, and a nose adorned, rivalling a sesame flower in delicacy.

dhyana
Verse 9

कुन्दकुड्मलदन्तालिं बन्धूकाधरपल्लवाम् । दर्पणाकारविमलकपोलद्वितयोज्ज्वलाम् ॥ ९॥

kundakuḍmaladantāliṃ bandhūkādharapallavām | darpaṇākāravimalakapoladvitayojjvalām ||9||

अर्थ

उनकी दंतपंक्ति कुंद की कली के समान है, उनके अधर बंधूक के पल्लव के समान कोमल हैं, उनके दोनों कपोल दर्पण के समान निर्मल और उज्ज्वल हैं।

Meaning

Her row of teeth is like jasmine buds, her lips tender as the petal of a bandhuka flower, and her two cheeks bright and spotless as mirrors.

dhyana
Verse 10

रत्नताटङ्ककलितकर्णद्वितयसुन्दराम् । माङ्गल्याभरणोपेतां कम्बुकण्ठीं जगत्प्रियाम् ॥ १०॥

ratnatāṭaṅkakalitakarṇadvitayasundarām | māṅgalyābharaṇopetāṃ kambukaṇṭhīṃ jagatpriyām ||10||

अर्थ

उनके दोनों कान रत्नमय कर्णफूलों से सुंदर हैं, वे मांगल्य आभूषणों से युक्त हैं, उनका कंठ शंख के समान है, और वे संपूर्ण जगत की प्रिय हैं।

Meaning

Her two ears are made beautiful with jewelled earrings, she is adorned with auspicious ornaments, her neck is shaped like a conch shell, and she is beloved of the whole world.

dhyana
Verse 11

तारहारिमनोहारिकुचकुम्भविभूषिताम् । रत्नाङ्गदादिललितकरपद्मचतुष्टयाम् ॥ ११॥

tārahārimanohārikucakumbhavibhūṣitām | ratnāṅgadādilalitakarapadmacatuṣṭayām ||11||

अर्थ

उनका वक्षस्थल मनोहर मुक्ता-हार से विभूषित है, उनके चार कमल-सदृश हाथ रत्न-अंगद आदि से सुशोभित हैं।

Meaning

Her bosom is adorned with a captivating pearl garland, and her four lotus-like hands are graceful, decorated with jewelled armlets.

dhyana
Verse 12

कमले च सुपत्राढ्ये ह्यभयं दधतीं वरम् । रोमराजिकलाचारुभुग्ननाभितलोदरीम् ॥ १२॥

kamale ca supatrāḍhye hyabhayaṃ dadhatīṃ varam | romarājikalācārubhugnanābhitalodarīm ||12||

अर्थ

वे सुंदर पत्रों से युक्त कमल धारण करती हैं, अभय और वर मुद्रा धारण करती हैं। उनका उदर, रोमराजि की सूक्ष्म रेखा से युक्त, सुंदर नाभि तक झुका हुआ है।

Meaning

She holds a lotus rich with fine petals, and shows the gestures of fearlessness and boon-giving. Her belly, marked with a delicate line of down, curves gracefully to a deep navel.

dhyana
Verse 13

पत्तवस्त्रसमुद्भासिसुनितंबादिलक्षणाम् । काञ्चनस्तम्भविभ्राजद्वरजानूरुशोभिताम् ॥ १३॥

pattavastrasamudbhāsisunitambādilakṣaṇām | kāñcanastambhavibhrājadvarajānūrurśobhitām ||13||

अर्थ

वे उत्तम रेशमी वस्त्रों में देदीप्यमान हैं, सुंदर नितंब आदि लक्षणों से युक्त हैं, उनके जानु और ऊरू स्वर्ण-स्तंभ के समान देदीप्यमान और सुंदर हैं।

Meaning

She shines in fine silk garments, marked by graceful hips, her fine knees and thighs beautiful as a radiant golden pillar.

dhyana
Verse 14

स्मरकाह्लिकागर्वहारिजंभां हरिप्रियाम् । कमठीपृष्ठसदृशपादाब्जां चन्द्रसन्निभाम् ॥ १४॥

smarakāhlikāgarvahārijambhāṃ haripriyām | kamaṭhīpṛṣṭhasadṛśapādābjāṃ candrasannibhām ||14||

अर्थ

हरिप्रिया की कमनीयता कामदेव के गर्व को भी हरने वाली है, उनके चरण-कमल कच्छप-पृष्ठ के समान हैं, और वे चंद्रमा के समान तेजस्वी हैं।

Meaning

Beloved of Hari, her graceful bearing surpasses even the pride of Kama, her lotus feet are shaped like a tortoise's back, and she is radiant like the moon.

dhyana
Verse 15

पङ्कजोदरलावण्यसुन्दराङ्घ्रितलां श्रियम् । सर्वाभरणसंयुक्तां सर्वलक्षणलक्षिताम् ॥ १५॥

paṅkajodaralāvaṇyasundarāṅghritalāṃ śriyam | sarvābharaṇasaṃyuktāṃ sarvalakṣaṇalakṣitām ||15||

अर्थ

श्री, जिनके चरण-तल कमल के भीतरी भाग के समान सुंदर हैं, सभी आभूषणों से युक्त और सभी शुभ लक्षणों से चिह्नित हैं।

Meaning

Shri, the soles of her feet as lovely as the inside of a lotus, is adorned with every ornament and marked with every auspicious sign.

dhyana
Verse 16

पितामहमहाप्रीतां नित्यतृप्तां हरिप्रियाम् । नित्यं कारुण्यललितां कस्तूरीलेपिताङ्गिकाम् ॥ १६॥

pitāmahamahāprītāṃ nityatṛptāṃ haripriyām | nityaṃ kāruṇyalalitāṃ kastūrīlepitāṅgikām ||16||

अर्थ

पितामह ब्रह्मा को अत्यंत प्रिय, नित्य तृप्त, हरिप्रिया, सदा करुणा से कमनीय, कस्तूरी से अनुलेपित अंगों वाली।

Meaning

Greatly loved by Brahma, eternally content, beloved of Hari, ever graceful with compassion, her body anointed with musk.

dhyana
Verse 17

सर्वमन्त्रमयां लक्ष्मीं श्रुतिशास्त्रस्वरूपिणीम् । परब्रह्ममयां देवीं पद्मनाभकुटुंबिनीम् । एवं ध्यात्वा महालक्ष्मीं पठेत् तत्कवचं परम् ॥ १७॥

sarvamantramayāṃ lakṣmīṃ śrutiśāstrasvarūpiṇīm | parabrahmamayāṃ devīṃ padmanābhakuṭumbinīm | evaṃ dhyātvā mahālakṣmīṃ paṭhet tatkavacaṃ param ||17||

अर्थ

लक्ष्मी सभी मंत्रों से युक्त हैं, उनका स्वरूप स्वयं श्रुति-शास्त्र है, वे परब्रह्मस्वरूपा देवी हैं, पद्मनाभ की कुटुंबिनी हैं। इस प्रकार महालक्ष्मी का ध्यान करके यह सर्वोत्तम कवच पढ़ना चाहिए।

Meaning

Lakshmi consists of every mantra, her own form is the Veda and its teachings, she is the Goddess who is the supreme Brahman itself, the consort of Padmanabha. Having meditated on Mahalakshmi thus, one should recite this supreme kavacha.

dhyana
Verse 18

ध्यानम् । एकं न्यंच्यनतिक्षमं ममपरं चाकुंच्यपदांबुजं मध्ये विष्टरपुण्डरीकमभयं विन्यस्तहस्ताम्बुजम् । त्वां पश्येम निषेदुषीमनुकलंकारुण्यकूलंकष- स्फारापाङ्गतरङ्गमम्ब मधुरं मुग्धं मुखं बिभ्रतीम् ॥ १८॥

dhyānam | ekaṃ nyaṃcyanatikṣamaṃ mamaparaṃ cākuṃcyapadāṃbujaṃ madhye viṣṭarapuṇḍarīkamabhayaṃ vinyastahastāmbujam | tvāṃ paśyema niṣeduṣīmanukalaṃkāruṇyakūlaṃkaṣa- sphārāpāṅgataraṅgamamba madhuraṃ mugdhaṃ mukhaṃ bibhratīm ||18||

अर्थ

ध्यान: हे माता, हम आपका दर्शन करें, जो एक पैर नीचे और दूसरा संकुचित किए हुए, कमल-आसन पर विराजमान, एक कमल-हस्त अभय-मुद्रा में स्थित, करुणा से भरी विस्तृत कटाक्ष-तरंग वाली, मधुर और मनमोहक मुख धारण किए हुए हैं।

Meaning

The meditation: may we behold you, O Mother, seated with one foot lowered and the other drawn up in ease upon your lotus throne, one lotus hand set in the gesture of fearlessness, the wide wave of your compassionate sidelong glance flowing, your face sweet and captivating.

kavacha
Verse 19

अथ कवचम् । महालक्ष्मीः शिरः पातु ललाटं मम पङ्कजा । कर्णे रक्षेद्रमा पातु नयने नलिनालया ॥ १९॥

atha kavacam | mahālakṣmīḥ śiraḥ pātu lalāṭaṃ mama paṅkajā | karṇe rakṣedramā pātu nayane nalinālayā ||19||

अर्थ

अब कवच: महालक्ष्मी मेरे सिर की रक्षा करें, पंकजा मेरे ललाट की। रमा मेरे कानों की रक्षा करें, और नलिनालया मेरे नेत्रों की।

Meaning

Now the kavacha: may Mahalakshmi protect my head, the lotus-born one my forehead. May Rama protect my ears, and she who dwells on the lotus my eyes.

kavacha
Verse 20

नासिकामवतादंबा वाचं वाग्रूपिणी मम । दन्तानवतु जिह्वां श्रीरधरोष्ठं हरिप्रिया ॥ २०॥

nāsikāmavatādaṃbā vācaṃ vāgrūpiṇī mama | dantānavatu jihvāṃ śrīradharoṣṭhaṃ haripriyā ||20||

अर्थ

अंबा मेरी नासिका की रक्षा करें, वाग्रूपिणी मेरी वाणी की। श्री मेरे दांतों और जिह्वा की रक्षा करें, और हरिप्रिया मेरे अधरोष्ठ की।

Meaning

May Mother protect my nose, she who is the very form of speech protect my voice. May Shri protect my teeth and tongue, and Hari's beloved protect my lower lip.

kavacha
Verse 21

चुबुकं पातु वरदा गलं गन्धर्वसेविता । वक्षः कुक्षिं करौ पायूं पृष्ठमव्याद्रमा स्वयम् ॥ २१॥

cubukaṃ pātu varadā galaṃ gandharvasevitā | vakṣaḥ kukṣiṃ karau pāyūṃ pṛṣṭhamavyādramā svayam ||21||

अर्थ

वरदा मेरी ठोड़ी की रक्षा करें, गन्धर्वसेविता मेरे गले की। रमा स्वयं मेरे वक्ष, कुक्षि, हाथों, नितंब और पीठ की रक्षा करें।

Meaning

May the boon-giver protect my chin, she who is served by the Gandharvas my throat. May Rama herself protect my chest, belly, hands, hips, and back.

kavacha
Verse 22

कटिमूरुद्वयं जानु जघं पातु रमा मम । सर्वाङ्गमिन्द्रियं प्राणान् पायादायासहारिणी ॥ २२॥

kaṭimūrudvayaṃ jānu jaghaṃ pātu ramā mama | sarvāṅgamindriyaṃ prāṇān pāyādāyāsahāriṇī ||22||

अर्थ

रमा मेरी कटि, दोनों जंघाओं, घुटनों और पिंडलियों की रक्षा करें। आयासहारिणी मेरे संपूर्ण अंगों, इंद्रियों और प्राणों की रक्षा करें।

Meaning

May Rama protect my waist, both thighs, knees, and shins. May she who relieves every hardship protect my whole body, my senses, and my vital breaths.

kavacha
Verse 23

सप्तधातून् स्वयं चापि रक्तं शुक्रं मनो मम । ज्ञानं बुद्धिं महोत्साहं सर्वं मे पातु पङ्कजा ॥ २३॥

saptadhātūn svayaṃ cāpi raktaṃ śukraṃ mano mama | jñānaṃ buddhiṃ mahotsāhaṃ sarvaṃ me pātu paṅkajā ||23||

अर्थ

पंकजा स्वयं सप्तधातुओं, मेरे रक्त, शुक्र और मन की रक्षा करें। वे मेरे ज्ञान, बुद्धि और महोत्साह की भी रक्षा करें।

Meaning

May the lotus-born one herself protect the seven bodily tissues, my blood, my vital essence, and my mind. May she protect all of my knowledge, intellect, and great enthusiasm.

kavacha
Verse 24

मया कृतं च यत्किञ्चित्तत्सर्वं पातु सेन्दिरा । ममायुरवतात् लक्ष्मीः भार्यां पुत्रांश्च पुत्रिका ॥ २४॥

mayā kṛtaṃ ca yatkiñcittatsarvaṃ pātu sendirā | mamāyuravatāt lakṣmīḥ bhāryāṃ putrāṃśca putrikā ||24||

अर्थ

मैं जो कुछ भी करता हूं, चाहे छोटा ही क्यों न हो, उन सब की सेन्दिरा रक्षा करें। लक्ष्मी मेरी आयु की रक्षा करें, और पुत्रिका मेरी पत्नी और संतानों की रक्षा करें।

Meaning

May Indira protect whatever, however small, is done by me. May Lakshmi protect my lifespan, and may the ocean's own daughter protect my wife and children.

kavacha
Verse 25

मित्राणि पातु सततमखिलानि हरिप्रिया । पातकं नाशयेत् लक्ष्मीः महारिष्टं हरेद्रमा ॥ २५॥

mitrāṇi pātu satatamakhilāni haripriyā | pātakaṃ nāśayet lakṣmīḥ mahāriṣṭaṃ haredramā ||25||

अर्थ

हरिप्रिया मेरे सभी मित्रों की सदा रक्षा करें। लक्ष्मी पातक का नाश करें, और रमा बड़ी विपत्तियों को दूर करें।

Meaning

May Hari's beloved constantly protect all my friends. May Lakshmi destroy sin, and may Rama remove every great misfortune.

kavacha
Verse 26

ममारिनाशनार्थाय मायामृत्युं जयेद्बलम् । सर्वाभीष्टं तु मे दद्यात् पातु मां कमलालया॥ २६॥

mamārināśanārthāya māyāmṛtyuṃ jayedbalam | sarvābhīṣṭaṃ tu me dadyāt pātu māṃ kamalālayā ||26||

अर्थ

मेरे शत्रुओं के नाश हेतु, उनका बल मायामृत्यु पर विजय प्राप्त करे। वे मेरी सभी अभीष्ट इच्छाएं पूर्ण करें, और कमलालया मेरी रक्षा करें।

Meaning

For the sake of destroying my enemies, may her strength conquer illusory death. May she grant me every cherished wish, and may the lotus-dwelling one protect me.

phalashruti
Verse 27

फलश्रुतिः । य इदं कवचं दिव्यं रमात्मा प्रयतः पठेत् । सर्वसिद्धिमवाप्नोति सर्वरक्षां तु शाश्वतीम् ॥ २७॥

phalaśrutiḥ | ya idaṃ kavacaṃ divyaṃ ramātmā prayataḥ paṭhet | sarvasiddhimavāpnoti sarvarakṣāṃ tu śāśvatīm ||27||

अर्थ

फलश्रुति: जो इस दिव्य कवच को संयमित होकर, रमा में मन लगाकर पढ़ता है, वह सभी सिद्धियां और शाश्वत सर्वरक्षा प्राप्त करता है।

Meaning

The fruits of recitation: whoever recites this divine kavacha with self-restraint and a mind devoted to Rama attains every accomplishment and everlasting protection.

phalashruti
Verse 28

दीर्घायुष्मान् भवेन्नित्यं सर्वसौभाग्यकल्पकम् । सर्वज्ञः सर्वदर्शी च सुखदश्च शुभोज्ज्वलः ॥ २८॥

dīrghāyuṣmān bhavennityaṃ sarvasaubhāgyakalpakam | sarvajñaḥ sarvadarśī ca sukhadaśca śubhojjvalaḥ ||28||

अर्थ

वह सदा दीर्घायु होता है, सभी सौभाग्य का कल्पवृक्ष बनता है, सर्वज्ञ और सर्वदर्शी होता है, सुखदाता और शुभ से देदीप्यमान होता है।

Meaning

He becomes always long-lived, a wish-fulfilling tree of every good fortune, all-knowing and all-perceiving, a giver of joy, radiant with auspiciousness.

phalashruti
Verse 29

सुपुत्रो गोपतिः श्रीमान् भविष्यति न संशयः । तद्गृहे न भवेद्ब्रह्मन् दारिद्र्यदुरितादिकम् ॥ २९॥

suputro gopatiḥ śrīmān bhaviṣyati na saṃśayaḥ | tadgṛhe na bhavedbrahman dāridryaduritādikam ||29||

अर्थ

वह निश्चय ही सुपुत्रवान, गोपति और श्रीमान होगा। हे ब्राह्मण, उसके घर में दरिद्रता और दुर्भाग्य नहीं होगा।

Meaning

He will become blessed with a good son, an owner of cattle, and prosperous, without doubt. O Brahmin Shuka, in his house poverty and misfortune will not occur.

phalashruti
Verse 30

नाग्निना दह्यते गेहं न चोराद्यैश्च पीड्यते । भूतप्रेतपिशाचाद्याः संत्रस्ता यान्ति दूरतः ॥ ३०॥

nāgninā dahyate gehaṃ na corādyaiśca pīḍyate | bhūtapretapiśācādyāḥ saṃtrastā yānti dūrataḥ ||30||

अर्थ

उसका घर अग्नि से नहीं जलता, न ही चोरों आदि से पीड़ित होता है। भूत-प्रेत-पिशाच आदि भयभीत होकर दूर भाग जाते हैं।

Meaning

His house is not burned by fire, nor troubled by thieves and the like. Ghosts, spirits, and demons flee far away in fear.

phalashruti
Verse 31

लिखित्वा स्थापयेद्यत्र तत्र सिद्धिर्भवेत् ध्रुवम् । नापमृत्युमवाप्नोति देहान्ते मुक्तिभाग्भवेत् ॥ ३१॥

likhitvā sthāpayedyatra tatra siddhirbhavet dhruvam | nāpamṛtyumavāpnoti dehānte muktibhāgbhavet ||31||

अर्थ

जहां भी इसे लिखकर स्थापित किया जाता है, वहां निश्चित रूप से सिद्धि होती है। व्यक्ति अकाल मृत्यु को प्राप्त नहीं होता, और देहांत के समय मुक्ति का भागी बनता है।

Meaning

Wherever this kavacha is written and placed, accomplishment certainly occurs there. One does not meet an untimely death, and at the end of the body, one becomes a sharer in liberation.

phalashruti
Verse 32

आयुष्यं पौष्टिकं मेध्यं धान्यं दुःस्वप्ननाशनम् । प्रजाकरं पवित्रं च दुर्भिक्षर्तिविनाशनम् ॥ ३२॥

āyuṣyaṃ pauṣṭikaṃ medhyaṃ dhānyaṃ duḥsvapnanāśanam | prajākaraṃ pavitraṃ ca durbhikṣartivināśanam ||32||

अर्थ

यह आयु, पुष्टि, पवित्रता और धान्य देता है, तथा दुःस्वप्नों का नाश करता है। यह संतान देता है, पवित्र करता है, और दुर्भिक्ष की पीड़ा का नाश करता है।

Meaning

It gives long life, nourishment, purity, and grain, and destroys bad dreams. It grants offspring, is purifying, and destroys the suffering of famine.

phalashruti
Verse 33

चित्तप्रसादजननं महामृत्युप्रशान्तिदम् । महारोगज्वरहरं ब्रह्महत्यादिशोधनम् ॥ ३३॥

cittaprasādajananaṃ mahāmṛtyupraśāntidam | mahārogajvaraharaṃ brahmahatyādiśodhanam ||33||

अर्थ

यह चित्त-प्रसाद उत्पन्न करता है और महामृत्यु से शांति देता है। यह गंभीर रोग और ज्वर को हरता है, और ब्रह्महत्या जैसे गंभीर दोषों को भी शुद्ध करता है।

Meaning

It generates a calm, clear mind and gives peace from fearsome death. It removes severe disease and fever, and purifies even the gravest wrongs.

phalashruti
Verse 34

महाधनप्रदं चैव पठितव्यं सुखार्थिभिः । धनार्थी धनमाप्नोति विवहार्थी लभेद्वधूम् ॥ ३४॥

mahādhanapradaṃ caiva paṭhitavyaṃ sukhārthibhiḥ | dhanārthī dhanamāpnoti vivahārthī labhedvadhūm ||34||

अर्थ

यह महाधन भी प्रदान करने वाला है, सुख चाहने वालों को इसे पढ़ना चाहिए। धन चाहने वाला धन पाता है, विवाह चाहने वाला वधू पाता है।

Meaning

It is also the giver of great wealth, to be recited by those who seek happiness. One who desires wealth obtains wealth, and one who desires marriage obtains a bride.

phalashruti
Verse 35

विद्यार्थी लभते विद्यां पुत्रार्थी गुणवत्सुतम् । राज्यार्थी राज्यमाप्नोति सत्यमुक्तं मया शुक ॥ ३५॥

vidyārthī labhate vidyāṃ putrārthī guṇavatsutam | rājyārthī rājyamāpnoti satyamuktaṃ mayā śuka ||35||

अर्थ

विद्या चाहने वाला विद्या पाता है, पुत्र चाहने वाला गुणवान पुत्र पाता है, राज्य चाहने वाला राज्य पाता है। हे शुक, यह मैंने सत्य कहा है।

Meaning

One who desires learning obtains learning, one who desires a son obtains a virtuous son, and one who desires a kingdom obtains a kingdom. This is the truth I have spoken, O Shuka.

phalashruti
Verse 36

एतद्देव्याःप्रसादेन शुकः कवचमाप्तवान् । कवचानुग्रहेणैव सर्वान् कामानवाप सः ॥ ३६॥ इति लक्ष्मीकवचं ब्रह्मस्तोत्रं समाप्तम् ।

etaddevyāḥprasādena śukaḥ kavacamāptavān | kavacānugraheṇaiva sarvān kāmānavāpa saḥ ||36|| iti lakṣmīkavacaṃ brahmastotraṃ samāptam |

अर्थ

इस देवी की कृपा से शुक ने यह कवच प्राप्त किया, और कवच की कृपा से ही उन्होंने सभी इच्छाएं प्राप्त कीं। इस प्रकार ब्रह्मा द्वारा कहा गया लक्ष्मी कवच पूर्ण होता है।

Meaning

By the grace of this Goddess, Shuka obtained this kavacha, and through the grace of the kavacha alone he attained every desire. Thus ends the Lakshmi Kavacha, the hymn spoken by Brahma.

Lakshmi Kavach (Brahma Stotram)

Traditional, spoken by Brahma to Shuka (from the Devi Stotra Ratnakaram)

0:00
0:00
साझा
🕉️

पाठ का सर्वोत्तम समय

FridaysDiwali and Lakshmi PujaDaily evening worshipDhanterasSharad Purnima
← सभी मंत्र और स्तोत्र

Community Reflections

🕉️

Be the first to share your reflection.

अक्सर पूछे जाने वाले प्रश्न