Ram Kavach
राम कवच
Ram Kavach -- presented here as the genuine Sri Rama Raksha Stotram, composed by the sage Budhakaushika (traditionally identified with Vishvamitra) and reproduced verbatim from the Sanskrit original. Self-titled 'Ramakavacham' and 'Vajrapanjara' (the thunderbolt cage) within its own text, it invokes Rama's epithets one by one to guard every part of the devotee's body from head to foot, recounts Rama and Lakshmana walking ahead as protectors on the path, and closes by declaring that the name of Rama equals the entire Vishnu Sahasranama in merit.
राम कवच -- यहाँ ऋषि बुधकौशिक (जिन्हें परंपरागत रूप से विश्वामित्र से अभिन्न माना जाता है) द्वारा रचित प्रामाणिक श्रीरामरक्षास्तोत्र के रूप में, मूल संस्कृत से ज्यों-का-त्यों प्रस्तुत किया गया है। स्तोत्र स्वयं अपने भीतर इसे 'रामकवचम्' और 'वज्रपञ्जर' कहता है, जिसमें राम के विशेषणों का एक-एक कर आह्वान कर भक्त के शरीर के हर अंग की सिर से पैर तक रक्षा की गई है, राम-लक्ष्मण के मार्ग में रक्षक बनकर आगे चलने का वर्णन है, तथा अंत में घोषणा की गई है कि रामनाम पुण्य में सम्पूर्ण विष्णुसहस्रनाम के तुल्य है।
अस्य श्रीरामरक्षास्तोत्रमन्त्रस्य बुधकौशिक ऋषिः श्रीसीतारामचन्द्रो देवता अनुष्टुप् छन्दः सीता शक्तिः श्रीमान् हनुमान् कीलकं श्रीरामचन्द्रप्रीत्यर्थे रामरक्षास्तोत्रजपे विनियोगः ॥
asya śrīrāmarakṣāstōtramantrasya budhakauśika r̥ṣiḥ śrīsītārāmacandrō dēvatā anuṣṭup chandaḥ sītā śaktiḥ śrīmān hanumān kīlakaṁ śrīrāmacandraprītyarthē rāmarakṣāstōtrajapē viniyōgaḥ ||
इस श्रीरामरक्षास्तोत्र मंत्र के ऋषि बुधकौशिक हैं, देवता श्रीसीतारामचन्द्र हैं, छन्द अनुष्टुप् है, सीता शक्ति हैं, श्रीमान् हनुमान कीलक हैं; श्रीरामचन्द्र की प्रसन्नता के लिए रामरक्षास्तोत्र के जप में इसका विनियोग है।
Of this Sri Rama Raksha Stotra mantra, the seer is Budhakaushika, the deity is Sri Sita-Ramachandra, the meter is Anushtup, Sita is the shakti, glorious Hanuman is the kilaka. The application is in the japa of the Rama Raksha Stotra, for the pleasure of Sri Ramachandra.
ध्यानम् । ध्यायेदाजानुबाहुं धृतशरधनुषं बद्धपद्मासनस्थं पीतं वासो वसानं नवकमलदलस्पर्धिनेत्रं प्रसन्नम् । वामाङ्कारूढसीतामुखकमलमिलल्लोचनं नीरदाभं नानालङ्कारदीप्तं दधतमुरुजटामण्डलं रामचन्द्रम् ॥ अथ स्तोत्रम् ।
dhyānam | dhyāyēdājānubāhuṁ dhr̥taśaradhanuṣaṁ baddhapadmāsanasthaṁ pītaṁ vāsō vasānaṁ navakamaladalaspardhinētraṁ prasannam | vāmāṅkārūḍhasītāmukhakamalamilallōcanaṁ nīradābhaṁ nānālaṅkāradīptaṁ dadhatamurujaṭāmaṇḍalaṁ rāmacandram || atha stōtram |
ध्यान: जिनकी भुजाएँ घुटनों तक हैं, जो बाण-धनुष धारण किए हैं, पद्मासन में बैठे हैं, पीत वस्त्र पहने हैं, जिनके नेत्र नवकमल दल से स्पर्धा करते हैं, जो प्रसन्न हैं, जिनके नेत्र बाईं गोद में बैठी सीता के मुखकमल से मिल रहे हैं, जो मेघ के समान श्याम हैं, नाना अलंकारों से दीप्त हैं और विशाल जटामण्डल धारण किए हैं, ऐसे रामचन्द्र का ध्यान करना चाहिए। अब स्तोत्र आरम्भ होता है।
The meditation verse: one should meditate on Ramachandra, whose arms reach his knees, who holds arrow and bow, seated in the bound lotus posture, wearing yellow garments, whose eyes rival fresh lotus petals, who is serene, whose eyes mingle with the lotus face of Sita seated on his left lap, dark as a rain cloud, shining with various ornaments, bearing a great circle of matted locks. Now the hymn begins.
चरितं रघुनाथस्य शतकोटिप्रविस्तरम् । एकैकमक्षरं पुंसां महापातकनाशनम् ॥ १ ॥
caritaṁ raghunāthasya śatakōṭipravistaram | ēkaikamakṣaraṁ puṁsāṁ mahāpātakanāśanam || 1 ||
रघुनाथ का चरित्र सौ करोड़ विस्तार वाला है, जिसका एक-एक अक्षर मनुष्यों के महापातकों का नाश करने वाला है।
The life of Raghunatha is vast, spread across a hundred crores of verses. Each single syllable of it destroys the gravest sins of men.
ध्यात्वा नीलोत्पलश्यामं रामं राजीवलोचनम् । जानकीलक्ष्मणोपेतं जटामुकुटमण्डितम् ॥ २ ॥
dhyātvā nīlōtpalaśyāmaṁ rāmaṁ rājīvalōcanam | jānakīlakṣmaṇōpētaṁ jaṭāmukuṭamaṇḍitam || 2 ||
नीलकमल के समान श्याम, राजीवलोचन, जानकी और लक्ष्मण सहित, जटामुकुट से मण्डित राम का ध्यान करके,
Having meditated on Rama, dark as a blue lotus, lotus-eyed, accompanied by Janaki and Lakshmana, adorned with a crown of matted hair,
साऽसितूणधनुर्बाणपाणिं नक्तञ्चरान्तकम् । स्वलीलया जगत्त्रातुमाविर्भूतमजं विभुम् ॥ ३ ॥
sā'sitūṇadhanurbāṇapāṇiṁ naktañcarāntakam | svalīlayā jagattrātumāvirbhūtamajaṁ vibhum || 3 ||
जो असि, तूणीर, धनुष-बाण हाथ में धारण किए निशाचरों के अंतक हैं, जो अपनी लीला से जगत की रक्षा हेतु प्रकट हुए अजन्मा विभु हैं।
Holding sword, quiver, bow and arrows in hand, the ender of the night-wanderers, who through his own divine play appeared to protect the world -- the unborn, all-pervading Lord.
रामरक्षां पठेत्प्राज्ञः पापघ्नीं सर्वकामदाम् । शिरो मे राघवः पातु फालं दशरथात्मजः ॥ ४ ॥
rāmarakṣāṁ paṭhētprājñaḥ pāpaghnīṁ sarvakāmadām | śirō mē rāghavaḥ pātu phālaṁ daśarathātmajaḥ || 4 ||
बुद्धिमान व्यक्ति को पापनाशक और सर्वकामप्रद रामरक्षा का पाठ करना चाहिए। मेरे सिर की रक्षा राघव करें, ललाट की दशरथात्मज करें।
The wise should recite this Rama Raksha, which destroys sin and grants every desire. May Raghava protect my head, may Dasharatha's son protect my forehead.
कौसल्येयो दृशौ पातु विश्वामित्रप्रियः श्रुती । घ्राणं पातु मखत्राता मुखं सौमित्रिवत्सलः ॥ ५ ॥
kausalyēyō dr̥śau pātu viśvāmitrapriyaḥ śrutī | ghrāṇaṁ pātu makhatrātā mukhaṁ saumitrivatsalaḥ || 5 ||
मेरे नेत्रों की रक्षा कौसल्येय करें, कानों की विश्वामित्रप्रिय करें, नासिका की मखत्राता करें, मुख की सौमित्रिवत्सल करें।
May Kausalya's son protect my eyes, may the one dear to Vishvamitra protect my ears, may the protector of the sacrifice protect my nose, may the one affectionate to Sumitra's son protect my mouth.
जिह्वां विद्यानिधिः पातु कण्ठं भरतवन्दितः । स्कन्धौ दिव्यायुधः पातु भुजौ भग्नेशकार्मुकः ॥ ६ ॥
jihvāṁ vidyānidhiḥ pātu kaṇṭhaṁ bharatavanditaḥ | skandhau divyāyudhaḥ pātu bhujau bhagnēśakārmukaḥ || 6 ||
मेरी जिह्वा की रक्षा विद्यानिधि करें, कण्ठ की भरतवन्दित करें, कंधों की दिव्यायुध करें, भुजाओं की भग्नेशकार्मुक करें।
May the treasure of knowledge protect my tongue, may the one honored by Bharata protect my throat, may the wielder of divine weapons protect my shoulders, may the breaker of Shiva's bow protect my arms.
करौ सीतापतिः पातु हृदयं जामदग्न्यजित् । मध्यं पातु खरध्वंसी नाभिं जाम्बवदाश्रयः ॥ ७ ॥
karau sītāpatiḥ pātu hr̥dayaṁ jāmadagnyajit | madhyaṁ pātu kharadhvaṁsī nābhiṁ jāmbavadāśrayaḥ || 7 ||
मेरे हाथों की रक्षा सीतापति करें, हृदय की जामदग्न्यजित करें, कटि की खरध्वंसी करें, नाभि की जाम्बवदाश्रय करें।
May Sita's husband protect my hands, may the conqueror of Parashurama protect my heart, may the destroyer of Khara protect my waist, may the refuge of Jambavan protect my navel.
सुग्रीवेशः कटी पातु सक्थिनी हनुमत्प्रभुः । ऊरू रघूत्तमः पातु रक्षःकुलविनाशकृत् ॥ ८ ॥
sugrīvēśaḥ kaṭī pātu sakthinī hanumatprabhuḥ | ūrū raghūttamaḥ pātu rakṣaḥkulavināśakr̥t || 8 ||
मेरी कटि की रक्षा सुग्रीवेश करें, जंघाओं की हनुमत्प्रभु करें, ऊरुओं की रघूत्तम करें, जो राक्षसकुल के विनाशक हैं।
May the lord of Sugriva protect my hips, may the master of Hanuman protect my thighs, may the best of the Raghus protect my legs, the destroyer of the rakshasa clan.
जानुनी सेतुकृत्पातु जङ्घे दशमुखान्तकः । पादौ विभीषणश्रीदः पातु रामोऽखिलं वपुः ॥ ९ ॥
jānunī sētukr̥tpātu jaṅghē daśamukhāntakaḥ | pādau vibhīṣaṇaśrīdaḥ pātu rāmō'khilaṁ vapuḥ || 9 ||
मेरे घुटनों की रक्षा सेतुकृत करें, पिंडलियों की दशमुखान्तक करें, पैरों की विभीषणश्रीद करें, राम मेरे सम्पूर्ण शरीर की रक्षा करें।
May the builder of the bridge protect my knees, the ender of the ten-headed Ravana my shins, the giver of glory to Vibhishana my feet, and may Rama protect my whole body.
एतां रामबलोपेतां रक्षां यः सुकृती पठेत् । स चिरायुः सुखी पुत्री विजयी विनयी भवेत् ॥ १० ॥
ētāṁ rāmabalōpētāṁ rakṣāṁ yaḥ sukr̥tī paṭhēt | sa cirāyuḥ sukhī putrī vijayī vinayī bhavēt || 10 ||
जो सुकृती इस रामबल-संयुक्त रक्षा का पाठ करता है, वह दीर्घायु, सुखी, पुत्रवान, विजयी और विनम्र होता है।
Whoever meritorious person recites this protection endowed with Rama's power becomes long-lived, happy, blessed with sons, victorious, and humble.
पातालभूतलव्योमचारिणश्छद्मचारिणः । न द्रष्टुमपि शक्तास्ते रक्षितं रामनामभिः ॥ ११ ॥
pātālabhūtalavyōmacāriṇaśchadmacāriṇaḥ | na draṣṭumapi śaktāstē rakṣitaṁ rāmanāmabhiḥ || 11 ||
पाताल, भूतल और आकाश में छद्मवेश धारण कर विचरण करने वाले, रामनाम से रक्षित व्यक्ति को देख भी नहीं सकते।
Those beings that move about in disguise through the netherworld, the earth, and the sky are not even able to see one who is protected by the names of Rama.
रामेति रामभद्रेति रामचन्द्रेति वा स्मरन् । नरो न लिप्यते पापैर्भुक्तिं मुक्तिं च विन्दति ॥ १२ ॥
rāmēti rāmabhadrēti rāmacandrēti vā smaran | narō na lipyatē pāpairbhuktiṁ muktiṁ ca vindati || 12 ||
राम, रामभद्र या रामचन्द्र -- इस प्रकार स्मरण करने वाला मनुष्य पापों से लिप्त नहीं होता और भुक्ति व मुक्ति दोनों प्राप्त करता है।
A man who remembers him as Rama, Ramabhadra, or Ramachandra is not tainted by sins, and attains both worldly enjoyment and liberation.
जगज्जैत्रैकमन्त्रेण रामनाम्नाभिरक्षितम् । यः कण्ठे धारयेत्तस्य करस्थाः सर्वसिद्धयः ॥ १३ ॥
jagajjaitraikamantrēṇa rāmanāmnābhirakṣitam | yaḥ kaṇṭhē dhārayēttasya karasthāḥ sarvasiddhayaḥ || 13 ||
जगत को जीतने वाले एकमात्र मंत्र रामनाम से रक्षित इसे जो कण्ठ में धारण करता है, उसके हाथ में समस्त सिद्धियाँ आ जाती हैं।
Whoever holds close, protected by the name of Rama, this one world-conquering mantra, obtains all spiritual attainments as if resting in his own hand.
वज्रपञ्जरनामेदं यो रामकवचं स्मरेत् । अव्याहताज्ञः सर्वत्र लभते जयमङ्गलम् ॥ १४ ॥
vajrapañjaranāmēdaṁ yō rāmakavacaṁ smarēt | avyāhatājñaḥ sarvatra labhatē jayamaṅgalam || 14 ||
वज्रपंजर नामक इस रामकवच का जो स्मरण करता है, वह सर्वत्र अबाधित आज्ञा और जय-मंगल प्राप्त करता है।
Whoever remembers this Rama Kavacha, named Vajrapanjara, the thunderbolt cage, obtains unobstructed authority and victory and auspiciousness everywhere.
आदिष्टवान्यथा स्वप्ने रामरक्षामिमां हरः । तथा लिखितवान्प्रातः प्रबुद्धो बुधकौशिकः ॥ १५ ॥
ādiṣṭavānyathā svapnē rāmarakṣāmimāṁ haraḥ | tathā likhitavānprātaḥ prabuddhō budhakauśikaḥ || 15 ||
जैसे हर (शिव) ने स्वप्न में यह रामरक्षा बताई, वैसे ही प्रातः जागकर बुधकौशिक ने उसे लिख दिया।
Just as Hara, Shiva, instructed this Rama Raksha in a dream, so Budhakaushika, awakening at dawn, wrote it down.
आरामः कल्पवृक्षाणां विरामः सकलापदाम् । अभिरामस्त्रिलोकानां रामः श्रीमान् स नः प्रभुः ॥ १६ ॥
ārāmaḥ kalpavr̥kṣāṇāṁ virāmaḥ sakalāpadām | abhirāmastrilōkānāṁ rāmaḥ śrīmān sa naḥ prabhuḥ || 16 ||
वे कल्पवृक्षों के आराम हैं, सभी आपदाओं का विराम हैं, तीनों लोकों के अभिराम हैं -- श्रीमान राम ही हमारे प्रभु हैं।
He is the pleasure-garden of wish-fulfilling trees, the cessation of all calamities, the delight of the three worlds -- glorious Rama, he is our Lord.
तरुणौ रूपसम्पन्नौ सुकुमारौ महाबलौ । पुण्डरीक विशालाक्षौ चीरकृष्णाजिनाम्बरौ ॥ १७ ॥
taruṇau rūpasampannau sukumārau mahābalau | puṇḍarīka viśālākṣau cīrakr̥ṣṇājināmbarau || 17 ||
रूपसम्पन्न, सुकुमार, महाबली दोनों तरुण, पुण्डरीक के समान विशाल नेत्रों वाले, वल्कल और कृष्णमृगचर्म धारण किए हुए,
The two youths, endowed with beauty, tender and mighty in strength, with eyes wide as white lotuses, clad in bark garments and black antelope skin,
फलमूलाशिनौ दान्तौ तापसौ ब्रह्मचारिणौ । पुत्रौ दशरथस्यैतौ भ्रातरौ रामलक्ष्मणौ ॥ १८ ॥
phalamūlāśinau dāntau tāpasau brahmacāriṇau | putrau daśarathasyaitau bhrātarau rāmalakṣmaṇau || 18 ||
फल-मूल खाने वाले, जितेन्द्रिय, तपस्वी, ब्रह्मचारी -- ये दोनों दशरथ के पुत्र, राम-लक्ष्मण भ्राता हैं।
Living on fruits and roots, self-controlled, ascetics practicing brahmacharya -- these two are the sons of Dasharatha, the brothers Rama and Lakshmana.
शरण्यौ सर्वसत्त्वानां श्रेष्ठौ सर्वधनुष्मताम् । रक्षः कुलनिहन्तारौ त्रायेतां नो रघूत्तमौ ॥ १९ ॥
śaraṇyau sarvasattvānāṁ śrēṣṭhau sarvadhanuṣmatām | rakṣaḥ kulanihantārau trāyētāṁ nō raghūttamau || 19 ||
समस्त प्राणियों के शरण्य, सब धनुर्धारियों में श्रेष्ठ, राक्षसकुल के संहारक -- वे दोनों रघूत्तम हमारी रक्षा करें।
The refuge of all beings, the best among all wielders of bows, the destroyers of the rakshasa clan -- may those two best of the Raghus protect us.
आत्तसज्यधनुर्बाणस्पृशावक्षयाशुगनिषङ्गसङ्गिनौ । रक्षणाय मम रामलक्ष्मणावग्रतः पथि सदैव गच्छताम् ॥ २० ॥
āttasajyadhanuṣāviṣuspr̥śāvakṣayāśuganiṣaṅgasaṅginau | rakṣaṇāya mama rāmalakṣmaṇāvagrataḥ pathi sadaiva gacchatām || 20 ||
प्रत्यंचा चढ़ाए धनुष लिए, बाण स्पर्श किए, अक्षय तूणीर धारण किए राम-लक्ष्मण मेरी रक्षा हेतु सदा मार्ग में आगे-आगे चलें।
Holding their strung bows, touching their arrows, equipped with inexhaustible quivers -- may Rama and Lakshmana always walk ahead of me on the path, for my protection.
सन्नद्धः कवची खड्गी चापबाणधरो युवा । गच्छन्मनोरथान्नश्च रामः पातु सलक्ष्मणः ॥ २१ ॥
sannaddhaḥ kavacī khaḍgī cāpabāṇadharō yuvā | gacchanmanōrathānnaśca rāmaḥ pātu salakṣmaṇaḥ || 21 ||
कवच बांधे, खड्ग धारण किए, धनुष-बाण लिए युवा -- लक्ष्मण सहित राम हमारे मनोरथों की पूर्ति करते हुए रक्षा करें।
Armored, wearing a sword, youthful, bearing bow and arrow -- may Rama, together with Lakshmana, protect us, fulfilling our desires as we go.
रामो दाशरथिः शूरो लक्ष्मणानुचरो बली । काकुत्स्थः पुरुषः पूर्णः कौसल्येयो रघूत्तमः ॥ २२ ॥
rāmō dāśarathiḥ śūrō lakṣmaṇānucarō balī | kākutsthaḥ puruṣaḥ pūrṇaḥ kausalyēyō raghūttamaḥ || 22 ||
दशरथपुत्र राम शूरवीर हैं, लक्ष्मण के अनुचर, बलवान, काकुत्स्थ, पूर्ण पुरुष, कौसल्येय, रघूत्तम हैं,
Rama, son of Dasharatha, heroic, followed by Lakshmana, mighty, of the Kakutstha line, the complete Purusha, son of Kausalya, best of the Raghus,
वेदान्तवेद्यो यज्ञेशः पुराणपुरुषोत्तमः । जानकीवल्लभः श्रीमानप्रमेयपराक्रमः ॥ २३ ॥
vēdāntavēdyō yajñēśaḥ purāṇapuruṣōttamaḥ | jānakīvallabhaḥ śrīmānapramēyaparākramaḥ || 23 ||
वेदान्त से जानने योग्य, यज्ञेश, पुराणपुरुषोत्तम, जानकीवल्लभ, श्रीमान और अप्रमेय पराक्रम वाले हैं।
Knowable through Vedanta, lord of sacrifice, the Purushottama of the Puranas, beloved of Janaki, glorious, of immeasurable valor.
इत्येतानि जपेन्नित्यं मद्भक्तः श्रद्धयान्वितः । अश्वमेधाधिकं पुण्यं सम्प्राप्नोति न संशयः ॥ २४ ॥
ityētāni japēnnityaṁ madbhaktaḥ śraddhayānvitaḥ | aśvamēdhādhikaṁ puṇyaṁ samprāpnōti na saṁśayaḥ || 24 ||
जो मेरा भक्त श्रद्धापूर्वक इनका नित्य जप करता है, वह निःसंदेह अश्वमेध से भी अधिक पुण्य प्राप्त करता है।
My devotee, endowed with faith, who recites these epithets daily attains merit greater than an Ashvamedha sacrifice, without doubt.
रामं दूर्वादलश्यामं पद्माक्षं पीतवाससम् । स्तुवन्ति नामभिर्दिव्यैर्न ते संसारिणो नराः ॥ २५ ॥
rāmaṁ dūrvādalaśyāmaṁ padmākṣaṁ pītavāsasam | stuvanti nāmabhirdivyairna tē saṁsāriṇō narāḥ || 25 ||
दूर्वादल के समान श्याम, पद्माक्ष, पीतवस्त्रधारी राम को जो दिव्य नामों से स्तुति करते हैं, वे संसारी नहीं रहते।
Those who praise Rama, dark as a durva blade, lotus-eyed, clad in yellow, with these divine names, are no longer men bound to the cycle of worldly existence.
रामं लक्ष्मणपूर्वजं रघुवरं सीतापतिं सुन्दरं काकुत्स्थं करुणार्णवं गुणनिधिं विप्रप्रियं धार्मिकम् । राजेन्द्रं सत्यसन्धं दशरथतनयं श्यामलं शान्तमूर्तिं वन्दे लोकाभिरामं रघुकुलतिलकं राघवं रावणारिम् ॥ २६ ॥
rāmaṁ lakṣmaṇapūrvajaṁ raghuvaraṁ sītāpatiṁ sundaraṁ kākutsthaṁ karuṇārṇavaṁ guṇanidhiṁ viprapriyaṁ dhārmikam | rājēndraṁ satyasandhaṁ daśarathatanayaṁ śyāmalaṁ śāntamūrtiṁ vandē lōkābhirāmaṁ raghukulatilakaṁ rāghavaṁ rāvaṇārim || 26 ||
मैं लक्ष्मण के अग्रज, रघुवर, सीतापति, सुन्दर, काकुत्स्थ, करुणासागर, गुणनिधि, विप्रप्रिय, धार्मिक, राजेन्द्र, सत्यसंध, दशरथनन्दन, श्यामल, शांतमूर्ति, लोकाभिराम, रघुकुलतिलक राघव रावणारि राम को वंदन करता हूँ।
I bow to Rama, elder brother of Lakshmana, best of the Raghus, husband of Sita, beautiful, of the Kakutstha line, an ocean of compassion, a treasure of virtues, dear to brahmins, righteous, king of kings, true to his word, son of Dasharatha, dark-hued, of peaceful form, delightful to the world, the ornament of the Raghu clan, Raghava, the enemy of Ravana.
रामाय रामभद्राय रामचन्द्राय वेधसे । रघुनाथाय नाथाय सीतायाः पतये नमः ॥ २७ ॥
rāmāya rāmabhadrāya rāmacandrāya vēdhasē | raghunāthāya nāthāya sītāyāḥ patayē namaḥ || 27 ||
राम, रामभद्र, विधाता रामचन्द्र, रघुनाथ, नाथ, सीतापति को नमस्कार।
Salutations to Rama, to Ramabhadra, to Ramachandra the creator, to the lord of Raghus, to the Lord, to the husband of Sita.
श्रीराम राम रघुनन्दन राम राम श्रीराम राम भरताग्रज राम राम । श्रीराम राम रणकर्कश राम राम श्रीराम राम शरणं भव राम राम ॥ २८ ॥
śrīrāma rāma raghunandana rāma rāma śrīrāma rāma bharatāgraja rāma rāma | śrīrāma rāma raṇakarkaśa rāma rāma śrīrāma rāma śaraṇaṁ bhava rāma rāma || 28 ||
श्रीराम राम रघुनन्दन राम राम, श्रीराम राम भरताग्रज राम राम, श्रीराम राम रणकर्कश राम राम, श्रीराम राम शरण हो जाइए राम राम।
Shri Rama, Rama, delight of Raghu, Rama, Rama; Shri Rama, Rama, elder brother of Bharata, Rama, Rama; Shri Rama, Rama, fierce in battle, Rama, Rama; Shri Rama, Rama, be my refuge, Rama, Rama.
श्रीरामचन्द्रचरणौ मनसा स्मरामि श्रीरामचन्द्रचरणौ वचसा गृणामि । श्रीरामचन्द्रचरणौ शिरसा नमामि श्रीरामचन्द्रचरणौ शरणं प्रपद्ये ॥ २९ ॥
śrīrāmacandracaraṇau manasā smarāmi śrīrāmacandracaraṇau vacasā gr̥ṇāmi | śrīrāmacandracaraṇau śirasā namāmi śrīrāmacandracaraṇau śaraṇaṁ prapadyē || 29 ||
मैं श्रीरामचन्द्र के चरणों का मन से स्मरण करता हूँ, वाणी से गुणगान करता हूँ, सिर झुकाकर नमन करता हूँ, और शरणागत होता हूँ।
I remember the feet of Shri Ramachandra with my mind, I proclaim the feet of Shri Ramachandra with my speech, I bow my head to the feet of Shri Ramachandra, I take refuge at the feet of Shri Ramachandra.
माता रामो मत्पिता रामचन्द्रः स्वामी रामो मत्सखा रामचन्द्रः । सर्वस्वं मे रामचन्द्रो दयालुः नान्यं जाने नैव जाने न जाने ॥ ३० ॥
mātā rāmō matpitā rāmacandraḥ svāmī rāmō matsakhā rāmacandraḥ | sarvasvaṁ mē rāmacandrō dayāluḥ nānyaṁ jānē naiva jānē na jānē || 30 ||
राम मेरी माता हैं, रामचन्द्र मेरे पिता, राम स्वामी, रामचन्द्र मित्र; दयालु रामचन्द्र ही मेरा सर्वस्व हैं -- मैं अन्य किसी को नहीं जानता, नहीं जानता, नहीं जानता।
Rama is my mother, Ramachandra is my father, Rama is my master, Ramachandra is my friend. The merciful Ramachandra is my everything -- I know no other, I know no other, I know no other.
दक्षिणे लक्ष्मणो यस्य वामे च जनकात्मजा । पुरतो मारुतिर्यस्य तं वन्दे रघुनन्दनम् ॥ ३१ ॥
dakṣiṇē lakṣmaṇō yasya vāmē ca janakātmajā | puratō mārutiryasya taṁ vandē raghunandanam || 31 ||
जिनके दाहिने लक्ष्मण, बाईं ओर जनकात्मजा सीता और आगे मारुति हैं, उन रघुनन्दन को मैं वंदन करता हूँ।
He whose right side has Lakshmana, whose left side has the daughter of Janaka, and before whom is Maruti -- I bow to that delight of the Raghus.
लोकाभिरामं रणरङ्गधीरं राजीवनेत्रं रघुवंशनाथम् । कारुण्यरूपं करुणाकरं तं श्रीरामचन्द्रं शरणं प्रपद्ये ॥ ३२ ॥
lōkābhirāmaṁ raṇaraṅgadhīraṁ rājīvanētraṁ raghuvaṁśanātham | kāruṇyarūpaṁ karuṇākaraṁ taṁ śrīrāmacandraṁ śaraṇaṁ prapadyē || 32 ||
लोकाभिराम, रणभूमि में धीर, राजीवनेत्र, रघुवंशनाथ, करुणारूप, करुणाकर श्रीरामचन्द्र की मैं शरण लेता हूँ।
Delightful to the world, steadfast in the arena of battle, lotus-eyed, lord of the Raghu dynasty, whose form is compassion, the fountain of mercy -- I take refuge in that Shri Ramachandra.
मनोजवं मारुततुल्यवेगं जितेन्द्रियं बुद्धिमतां वरिष्ठम् । वातात्मजं वानरयूथमुख्यं श्रीरामदूतं शरणं प्रपद्ये ॥ ३३ ॥
manōjavaṁ mārutatulyavēgaṁ jitēndriyaṁ buddhimatāṁ variṣṭham | vātātmajaṁ vānarayūthamukhyaṁ śrīrāmadūtaṁ śaraṇaṁ prapadyē || 33 ||
मन के समान वेगवान, वायु के समान वेग वाले, जितेन्द्रिय, बुद्धिमानों में श्रेष्ठ, वायुपुत्र, वानरयूथ के मुख्य श्रीराम के दूत हनुमान की मैं शरण लेता हूँ।
Swift as thought, equal in speed to the wind, controller of the senses, foremost among the wise, son of the wind-god, chief of the monkey troop -- I take refuge in Shri Rama's messenger.
कूजन्तं रामरामेति मधुरं मधुराक्षरम् । आरुह्य कविताशाखां वन्दे वाल्मीकिकोकिलम् ॥ ३४ ॥
kūjantaṁ rāmarāmēti madhuraṁ madhurākṣaram | āruhya kavitāśākhāṁ vandē vālmīkikōkilam || 34 ||
मधुर स्वर में 'राम राम' कूकते, कविता की शाखा पर बैठे वाल्मीकि रूपी कोकिल को मैं वंदन करता हूँ।
I bow to Valmiki, the cuckoo who, ascending the branch of poetry, sweetly warbles 'Rama, Rama' in sweet syllables.
आपदामपहर्तारं दातारं सर्वसम्पदाम् । लोकाभिरामं श्रीरामं भूयो भूयो नमाम्यहम् ॥ ३५ ॥
āpadāmapahartāraṁ dātāraṁ sarvasampadām | lōkābhirāmaṁ śrīrāmaṁ bhūyō bhūyō namāmyaham || 35 ||
आपत्तियों को हरने वाले, समस्त सम्पदाओं के दाता, लोकाभिराम श्रीराम को मैं बार-बार नमन करता हूँ।
The remover of calamities, the giver of all prosperity, delightful to the world -- I bow to Shri Rama again and again.
भर्जनं भवबीजानामर्जनं सुखसम्पदाम् । तर्जनं यमदूतानां रामरामेति गर्जनम् ॥ ३६ ॥
bharjanaṁ bhavabījānāmarjanaṁ sukhasampadām | tarjanaṁ yamadūtānāṁ rāmarāmēti garjanam || 36 ||
भवबीजों को भस्म करने वाला, सुख-सम्पदा अर्जित कराने वाला, यमदूतों को धमकाने वाला -- यही है 'राम राम' की गर्जना।
The burning of the seeds of worldly existence, the earning of happiness and prosperity, the terrifying of Yama's messengers -- this is the roar of 'Rama, Rama'.
रामो राजमणिः सदा विजयते रामं रमेशं भजे रामेणाभिहता निशाचरचमू रामाय तस्मै नमः । रामान्नास्ति परायणं परतरं रामस्य दासोऽस्म्यहं रामे चित्तलयः सदा भवतु मे भो राम मामुद्धर ॥ ३७ ॥
rāmō rājamaṇiḥ sadā vijayatē rāmaṁ ramēśaṁ bhajē rāmēṇābhihatā niśācaracamū rāmāya tasmai namaḥ | rāmānnāsti parāyaṇaṁ parataraṁ rāmasya dāsō'smyahaṁ rāmē cittalayaḥ sadā bhavatu mē bhō rāma māmuddhara || 37 ||
राम राजमणि सदा विजयी हैं; मैं रमेश राम को भजता हूँ; राम द्वारा निशाचरसेना नष्ट हुई; उस राम को नमस्कार। राम से बढ़कर कोई परम आश्रय नहीं; मैं राम का दास हूँ; मेरा चित्त सदा राम में लीन रहे; हे राम, मेरा उद्धार करें।
Rama, the jewel among kings, is ever victorious; I worship Rama, lord of Lakshmi; by Rama the army of night-wanderers was struck down, salutations to that Rama. There is no refuge higher than Rama; I am Rama's servant; may my mind always be absorbed in Rama. O Rama, uplift me.
श्रीराम राम रामेति रमे रामे मनोरमे । सहस्रनाम तत्तुल्यं रामनाम वरानने ॥ ३८ ॥ इति श्रीबुधकौशिकमुनि विरचितं श्रीरामरक्षा स्तोत्रम् ।
śrīrāma rāma rāmēti ramē rāmē manōramē | sahasranāma tattulyaṁ rāmanāma varānanē || 38 || iti śrībudhakauśikamuni viracitaṁ śrīrāmarakṣā stōtram |
श्रीराम राम राम -- मनोरम राम में मैं रमण करता हूँ; हे वरानने, रामनाम सहस्रनाम के तुल्य है। इस प्रकार श्रीबुधकौशिक मुनि द्वारा रचित श्रीरामरक्षास्तोत्र समाप्त होता है।
Chanting Shri Rama, Rama, Rama, I delight in Rama, the enchanter of the mind. O fair-faced one, the name of Rama is equal to the thousand names. Thus ends the Sri Rama Raksha Stotram composed by the sage Sri Budhakaushika.
Ram Kavach
Watch on YouTube
Ram Kavach
Traditional -- attributed to Rishi Budhakaushika (identified with Vishvamitra)
Ram
Explore Ramपाठ का सर्वोत्तम समय
संबंधित
Community Reflections
🕉️
Be the first to share your reflection.