Bhumi Khanda · Chapter 47
Sudeva's Confession
Verse 1 (padma.2.47.1)
सुकलोवाच- सुदेवा चारुसर्वांगी तामुवाचाथ सूकरीम् । पशुयोनिं गता त्वं हि कथं वदसि संस्कृतम्
sukalovāca- sudevā cārusarvāṁgī tāmuvācātha sūkarīm paśuyoniṁ gatā tvaṁ hi kathaṁ vadasi saṁskṛtam
Sukala said: Sudeva, lovely in every limb, then said to the boar-wife: 'Though you have gone to an animal womb, how is it you speak Sanskrit?'
Verse 2 (padma.2.47.2)
एवंविधं महाज्ञानं कस्माद्भूतं वदस्व मे । कथं जानासि वै भर्तुश्चरित्रमात्मनः शुभे
evaṁvidhaṁ mahājñānaṁ kasmādbhūtaṁ vadasva me kathaṁ jānāsi vai bhartuścaritramātmanaḥ śubhe
'Whence has such great knowledge arisen in you — tell me. And how, O auspicious one, do you know your husband's life and your own?'
Verse 3 (padma.2.47.3)
शूकर्युवाच- पशोर्भावेन मोहेन मुष्टाहं वरवर्णिनि । निहता खड्गबाणैश्च पतिता रणमूर्धनि
śūkaryuvāca- paśorbhāvena mohena muṣṭāhaṁ varavarṇini nihatā khaḍgabāṇaiśca patitā raṇamūrdhani
The boar-wife said: 'O fair one, I was stupefied by the delusion of my animal state; struck now by swords and arrows, I have fallen at the height of battle.'
Verse 4 (padma.2.47.4)
मूर्च्छयाभिपरिक्लिन्ना ज्ञानहीना वरानने । त्वयाभिषिक्ता येनाहं पुण्यहस्तेन सुंदरि
mūrcchayābhipariklinnā jñānahīnā varānane tvayābhiṣiktā yenāhaṁ puṇyahastena suṁdari
'Overcome and drenched with fainting, bereft of knowledge, O fair-faced one — but by you, O beautiful one, I have been sprinkled by your blessed hand.'
Verse 5 (padma.2.47.5)
पुण्योदकेन शीतेन तव हस्तगतेन वै । अभिषिक्ते हि मे काये मोहो नष्टो विहाय माम्
puṇyodakena śītena tava hastagatena vai abhiṣikte hi me kāye moho naṣṭo vihāya mām
'By that blessed, cool water from your very hand, as my body was sprinkled, my delusion was destroyed and left me.'
Verse 6 (padma.2.47.6)
यथा विनाशं तेजोभिरंधकारः प्रयाति सः । तथा तवाभिषेकेण मम पापं गतं शुभे
yathā vināśaṁ tejobhiraṁdhakāraḥ prayāti saḥ tathā tavābhiṣekeṇa mama pāpaṁ gataṁ śubhe
'Just as darkness is destroyed by light, so too, O auspicious one, by your sprinkling, my sin has departed.'
Verse 7 (padma.2.47.7)
प्रसादात्तव चार्वंगि लब्धं ज्ञानं पुरातनम् । पुण्यां गतिं प्रयास्यामि इति ज्ञातं मया शुभे
prasādāttava cārvaṁgi labdhaṁ jñānaṁ purātanam puṇyāṁ gatiṁ prayāsyāmi iti jñātaṁ mayā śubhe
'By your grace, O lovely-limbed one, my ancient knowledge has been regained; and I know now, O auspicious one, that I shall attain a blessed destiny.'
Verse 8 (padma.2.47.8)
श्रूयतामभिधास्यामि पूर्वं वृत्तांतमात्मनः । यत्कृतं तु मया भद्रे पापया दुष्कृतं बहु
śrūyatāmabhidhāsyāmi pūrvaṁ vṛttāṁtamātmanaḥ yatkṛtaṁ tu mayā bhadre pāpayā duṣkṛtaṁ bahu
'Listen, I shall relate my own past story — how much wrong I, sinful one, once did, O gentle one.'
Verse 9 (padma.2.47.9)
कलिंगाख्ये महादेशे श्रीपुरंनाम पत्तनम् । सर्वसिद्धिसमाकीर्णं चतुर्वर्णनिषेवितम्
kaliṁgākhye mahādeśe śrīpuraṁnāma pattanam sarvasiddhisamākīrṇaṁ caturvarṇaniṣevitam
'In the great land called Kalinga there was a city named Shripura, filled with every accomplishment, inhabited by all four varnas.'
Verse 10 (padma.2.47.10)
वसति स्म द्विजः कोपि वसुदत्त इति श्रुतः । ब्रह्माचारपरोनित्यं सत्यधर्मपरायणः
vasati sma dvijaḥ kopi vasudatta iti śrutaḥ brahmācāraparonityaṁ satyadharmaparāyaṇaḥ
'There dwelt a certain brahmin known as Vasudatta, ever devoted to the brahmanical way of life, and given wholly to truth and dharma.'
Verse 11 (padma.2.47.11)
वेदवेत्ता ज्ञानवेत्ता शुचिमान्गुणवान्धनी । धनधान्यसमाकीर्णः पुत्रपौत्रैरलंकृतः
vedavettā jñānavettā śucimānguṇavāndhanī dhanadhānyasamākīrṇaḥ putrapautrairalaṁkṛtaḥ
'Knower of the Vedas, knower of wisdom, pure, virtuous, and wealthy; abounding in riches and grain, adorned with sons and grandsons.'
Verse 12 (padma.2.47.12)
तस्याहं तनया भद्रे सोदरैः स्वजनबांधवैः । अलंकारैस्तु शृंगारैर्भूषितास्मि वरानने
tasyāhaṁ tanayā bhadre sodaraiḥ svajanabāṁdhavaiḥ alaṁkāraistu śṛṁgārairbhūṣitāsmi varānane
'I was his daughter, gentle one, along with brothers, kinsfolk and relations; and I was adorned, O fair-faced one, with ornaments and fine attire.'
Verse 13 (padma.2.47.13)
सुदेवानाम मे तातश्चकार स महामतिः । तस्याहं दयिता नित्यं पितुश्चापि महामते
sudevānāma me tātaścakāra sa mahāmatiḥ tasyāhaṁ dayitā nityaṁ pituścāpi mahāmate
'That wise father of mine gave me the name Sudeva; and I was ever the beloved of my father, O wise one.'
Verse 14 (padma.2.47.14)
रूपेणाप्रतिमा जाता संसारे नास्ति तादृशी । रूपयौवनगर्वेण मत्ताहं चारुहासिनी
rūpeṇāpratimā jātā saṁsāre nāsti tādṛśī rūpayauvanagarveṇa mattāhaṁ cāruhāsinī
'I was born of matchless beauty — there was none like me in this world; and, O lovely-smiling one, I was intoxicated with pride in my beauty and youth.'
Verse 15 (padma.2.47.15)
अहं कन्या सुरूपा वै सर्वालंकारशोभिता । मां च दृष्ट्वा ततो लोकाः सर्वे स्वजनवर्गकाः
ahaṁ kanyā surūpā vai sarvālaṁkāraśobhitā māṁ ca dṛṣṭvā tato lokāḥ sarve svajanavargakāḥ
'I, a maiden of great beauty, was adorned with every ornament; and seeing me, all the people, kinsfolk and others —'
Verse 16 (padma.2.47.16)
मामेवं याचमानास्ते विवाहार्थे वरानने । याचिताहं द्विजैः सर्वैर्न ददाति पिता मम
māmevaṁ yācamānāste vivāhārthe varānane yācitāhaṁ dvijaiḥ sarvairna dadāti pitā mama
'—all sought me in marriage, O fair-faced one; brahmins of every kind sought my hand, yet my father would not give me.'
Verse 17 (padma.2.47.17)
स्नेहाच्चैव महाभागे मुमोह स महामतिः । न दत्ताहं तदा तेन पित्रा चैव महात्मना
snehāccaiva mahābhāge mumoha sa mahāmatiḥ na dattāhaṁ tadā tena pitrā caiva mahātmanā
'Out of sheer love, O blessed one, that wise soul was overcome with attachment; and so that great-souled father did not give me away then.'
Verse 18 (padma.2.47.18)
संप्राप्तं यौवनं बाले मयि भावसमन्वितम् । रूपं मे तादृशं दृष्ट्वा मम माता सुदुःखिता
saṁprāptaṁ yauvanaṁ bāle mayi bhāvasamanvitam rūpaṁ me tādṛśaṁ dṛṣṭvā mama mātā suduḥkhitā
'Youth had come upon me, O child, filled with its ripening charm; and seeing my beauty thus, my mother grew deeply troubled.'
Verse 19 (padma.2.47.19)
पितरं मे उवाचाथ कस्मात्कन्या न दीयते । त्वं कस्मै सुद्विजायैव ब्राह्मणाय महात्मने
pitaraṁ me uvācātha kasmātkanyā na dīyate tvaṁ kasmai sudvijāyaiva brāhmaṇāya mahātmane
'She said to my father: "Why is our daughter not given away? To what fine brahmin, what great-souled one, will you give her?"'
Verse 20 (padma.2.47.20)
देहि कन्यां महाभाग संप्राप्ता यौवनं त्वियम् । वसुदत्तो द्विजश्रेष्ठः प्रत्युवाच द्विजोत्तमः
dehi kanyāṁ mahābhāga saṁprāptā yauvanaṁ tviyam vasudatto dvijaśreṣṭhaḥ pratyuvāca dvijottamaḥ
'"Give away our daughter, O honored one — she has already come to full youth." Then Vasudatta, that foremost of brahmins, replied —'
Verse 21 (padma.2.47.21)
मातरं मे महाभागे श्रूयतां वचनं मम । महामोहेनमुग्धोऽस्मि सुताया वरवर्णिनि
mātaraṁ me mahābhāge śrūyatāṁ vacanaṁ mama mahāmohenamugdho'smi sutāyā varavarṇini
'—to my mother: "O blessed one, hear my words. I am overcome, deluded by great affection for my daughter, O fair one."'
Verse 22 (padma.2.47.22)
यो मे गृहस्थो विप्रो वै भविष्यति शुभे शृणु । तस्मै कन्यां प्रदास्यामि जामात्रे तु न संशयः
yo me gṛhastho vipro vai bhaviṣyati śubhe śṛṇu tasmai kanyāṁ pradāsyāmi jāmātre tu na saṁśayaḥ
'"Listen, O auspicious one: whatever brahmin householder is fit shall be found; to him, without doubt, as son-in-law, I shall give our daughter."'
Verse 23 (padma.2.47.23)
मम प्राणप्रिया चैषा सुदेवा नात्र संशयः । एवमूचे मदर्थे स वसुदत्तः पिता मम
mama prāṇapriyā caiṣā sudevā nātra saṁśayaḥ evamūce madarthe sa vasudattaḥ pitā mama
'"This Sudeva is dear to me as my very life, without doubt." Thus, for my sake, spoke my father Vasudatta.'
Verse 24 (padma.2.47.24)
कौशिकस्य कुले जातः सर्वविद्याविशारदः । ब्राह्मणानां गुणैर्युक्तः शीलवान्गुणवाञ्छुचिः
kauśikasya kule jātaḥ sarvavidyāviśāradaḥ brāhmaṇānāṁ guṇairyuktaḥ śīlavānguṇavāñchuciḥ
'There was one born in the lineage of Kaushika, skilled in every branch of learning, endowed with the virtues of a brahmin, of good character, virtuous and pure.'
Verse 25 (padma.2.47.25)
वेदाध्ययनसंपन्नं पठमानं हि सुस्वरम् । भिक्षार्थं द्वारमायांतं पितृमातृविवर्जितम्
vedādhyayanasaṁpannaṁ paṭhamānaṁ hi susvaram bhikṣārthaṁ dvāramāyāṁtaṁ pitṛmātṛvivarjitam
'Accomplished in Vedic study, reciting in a fine voice, he came to the door seeking alms, bereft of both father and mother.'
Verse 26 (padma.2.47.26)
तं दृष्ट्वासमनुप्राप्तं रूपं वीक्ष्य महामतिः । तं प्रोवाच पिता एवं को भवान्वै भविष्यति
taṁ dṛṣṭvāsamanuprāptaṁ rūpaṁ vīkṣya mahāmatiḥ taṁ provāca pitā evaṁ ko bhavānvai bhaviṣyati
'Seeing him arrive thus, and beholding his form, that wise father said to him: "Who, pray, might you be?"'
Verse 27 (padma.2.47.27)
किं ते नाम कुलं गोत्रमाचारं वद सांप्रतम् । समाकर्ण्य पितुर्वाक्यं वसुदत्तमुवाच सः
kiṁ te nāma kulaṁ gotramācāraṁ vada sāṁpratam samākarṇya piturvākyaṁ vasudattamuvāca saḥ
'"What is your name, your lineage, your gotra, your conduct? Tell me now." Hearing my father's words, he replied to Vasudatta —'
Verse 28 (padma.2.47.28)
कौशिकस्यान्वये जातो वेदवेदांगपारगः । शिवशर्मेति मे नाम पितृमातृविवर्जितः
kauśikasyānvaye jāto vedavedāṁgapāragaḥ śivaśarmeti me nāma pitṛmātṛvivarjitaḥ
'"Born in the lineage of Kaushika, I have mastered the Vedas and Vedangas; my name is Shivasharma, and I am bereft of both father and mother."'
Verse 29 (padma.2.47.29)
संति मे भ्रातरश्चान्ये चत्वारो वेदपारगाः । एवं कुलं समाख्यातमाचारः कुलसंभवः
saṁti me bhrātaraścānye catvāro vedapāragāḥ evaṁ kulaṁ samākhyātamācāraḥ kulasaṁbhavaḥ
'"I have four other brothers, all masters of the Vedas." Thus was his lineage declared, and his conduct fitting to his birth.'
Verse 30 (padma.2.47.30)
एवं सर्वं समाख्यातं पितरं शिवशर्मणा । शुभे लग्ने तिथौ प्राप्ते नक्षत्रे भगदैवते
evaṁ sarvaṁ samākhyātaṁ pitaraṁ śivaśarmaṇā śubhe lagne tithau prāpte nakṣatre bhagadaivate
'When Shivasharma had thus told my father everything, on an auspicious lagna, tithi, and nakshatra ruled by Bhaga —'
Verse 31 (padma.2.47.31)
पित्रा दत्तास्मि सुभगे तस्मै विप्राय वै तदा । पितृगेहे वसाम्येका तेन सार्धं महात्मना
pitrā dattāsmi subhage tasmai viprāya vai tadā pitṛgehe vasāmyekā tena sārdhaṁ mahātmanā
'—I was given by my father to that brahmin, O fortunate one; and I dwelt alone in my father's house together with that great soul.'
Verse 32 (padma.2.47.32)
नैव शुश्रूषितो भर्ता मया स पापया तदा । पितृमातृसुद्रव्येण गर्वेणापि प्रमोहिता
naiva śuśrūṣito bhartā mayā sa pāpayā tadā pitṛmātṛsudravyeṇa garveṇāpi pramohitā
'Yet I, sinful one, never served my husband then; deluded by pride in my parents' wealth —'
Verse 33 (padma.2.47.33)
अंगसंवाहनं तस्य न कृतं हि मया कदा । रतिभावेन स्नेहेन वचनेन मया शुभे
aṁgasaṁvāhanaṁ tasya na kṛtaṁ hi mayā kadā ratibhāvena snehena vacanena mayā śubhe
'—I never once massaged his limbs; nor did I ever, O auspicious one, treat him with loving affection or gentle words.'
Verse 34 (padma.2.47.34)
क्रूरबुद्ध्या हि दृष्टोसौ सर्वदा पापया मया । पुंश्चलीनां प्रसंगेन तद्भावं हि गता शुभे
krūrabuddhyā hi dṛṣṭosau sarvadā pāpayā mayā puṁścalīnāṁ prasaṁgena tadbhāvaṁ hi gatā śubhe
'I, sinful one, always looked upon him with a cruel mind; through the company of loose women, O auspicious one, I had come to share their very temperament.'
Verse 35 (padma.2.47.35)
मातापित्रोश्च भर्तुश्च भ्रातॄणां हितमेव च । न करोम्यहमेवापि यत्रयत्र व्रजाम्यहम्
mātāpitrośca bhartuśca bhrātṝṇāṁ hitameva ca na karomyahamevāpi yatrayatra vrajāmyaham
'I did nothing at all for the good of my mother, father, husband, or brothers, wherever I went.'
Verse 36 (padma.2.47.36)
एवं मे दुष्कृतं दृष्ट्वा शिवशर्मा पतिर्मम । स्नेहाच्छ्वशुरवर्गस्य मम भर्त्ता महामतिः
evaṁ me duṣkṛtaṁ dṛṣṭvā śivaśarmā patirmama snehācchvaśuravargasya mama bharttā mahāmatiḥ
'Seeing my ill conduct thus, Shivasharma, my husband, out of affection for my parents' family, that wise-minded man —'
Verse 37 (padma.2.47.37)
न किंचिद्वक्ति मां सोपि क्षमते दुष्कृतं मम । वार्यमाणा कुटुंबेन अहमेवं सुपापिनी
na kiṁcidvakti māṁ sopi kṣamate duṣkṛtaṁ mama vāryamāṇā kuṭuṁbena ahamevaṁ supāpinī
'—said nothing to me at all, and forgave my misdeeds; though restrained even by the family, I, most sinful one, remained thus.'
Verse 38 (padma.2.47.38)
तस्य शीलं विदित्वा ते साधुत्वं शिवशर्मणः । पितामाता च मे सर्वे मम पापेन दुःखिताः
tasya śīlaṁ viditvā te sādhutvaṁ śivaśarmaṇaḥ pitāmātā ca me sarve mama pāpena duḥkhitāḥ
'Knowing the fine character, the goodness of Shivasharma, my father and mother and everyone were grieved by my sinfulness.'
Verse 39 (padma.2.47.39)
भर्त्ता मे दुष्कृतं दृष्ट्वा स्वगृहान्निर्गतो बहिः । तं देशं ग्राममेनं च परित्यज्य गतस्ततः
bharttā me duṣkṛtaṁ dṛṣṭvā svagṛhānnirgato bahiḥ taṁ deśaṁ grāmamenaṁ ca parityajya gatastataḥ
'Seeing my misconduct, my husband went forth from his own house; abandoning that land and that village, he departed from there.'
Verse 40 (padma.2.47.40)
गते भर्तरि मे तातः संजातश्चिंतयान्वितः । मम दुःखेन दुःखात्मा यथा रोगेण पीडितः
gate bhartari me tātaḥ saṁjātaściṁtayānvitaḥ mama duḥkhena duḥkhātmā yathā rogeṇa pīḍitaḥ
'When my husband had gone, my father was overcome with anxiety; his soul grieving at my grief, as though afflicted with disease.'
Verse 41 (padma.2.47.41)
मम माता उवाचैनं भर्तारं दुःखपीडितम् । कस्माच्चिंतयसे कांत वद दुःखं ममाग्रतः
mama mātā uvācainaṁ bhartāraṁ duḥkhapīḍitam kasmācciṁtayase kāṁta vada duḥkhaṁ mamāgrataḥ
'My mother said to her husband, thus afflicted with grief: "Why do you brood so, my dear? Tell me your sorrow before me."'
Verse 42 (padma.2.47.42)
वसुदत्त उवाचैनां मातरं मम नंदने । सुतां त्यक्त्वा गतो विप्रो जामाता शृणु वल्लभे
vasudatta uvācaināṁ mātaraṁ mama naṁdane sutāṁ tyaktvā gato vipro jāmātā śṛṇu vallabhe
'Vasudatta said to my mother: "O dear one, hear me: our son-in-law, the brahmin, has abandoned our daughter and gone away, my love."'
Verse 43 (padma.2.47.43)
इयं पापसमाचारा निर्घृणा पापचारिणी । अनया हि परित्यक्तः शिवशर्मा महामतिः
iyaṁ pāpasamācārā nirghṛṇā pāpacāriṇī anayā hi parityaktaḥ śivaśarmā mahāmatiḥ
'"This girl of ours is of wicked conduct, merciless, given to sinful ways; by her, that wise Shivasharma has been forsaken."'
Verse 44 (padma.2.47.44)
समस्तस्य कुटुंबस्य दाक्षिण्येन महामतिः । ममायं स द्विजः कांते सुदेवां नैव भाषते
samastasya kuṭuṁbasya dākṣiṇyena mahāmatiḥ mamāyaṁ sa dvijaḥ kāṁte sudevāṁ naiva bhāṣate
'"Out of consideration for the whole family, that wise brahmin of ours, my dear, never once spoke ill of Sudeva."'
Verse 45 (padma.2.47.45)
वसते सौम्यभावेन नैव निंदति कुत्सति । सुदेवां पापसंचारां स वै पंडितबुद्धिमान्
vasate saumyabhāvena naiva niṁdati kutsati sudevāṁ pāpasaṁcārāṁ sa vai paṁḍitabuddhimān
'"He dwelt with a gentle, composed nature, never censuring or reviling — he, that man of learned and wise mind, though Sudeva was steeped in wickedness."'
Verse 46 (padma.2.47.46)
भविष्यति त्वियं दुष्टा सुदेवा कुलनाशिनी । अहमेनां परित्यज्य व्रजामि गृहवासिनि
bhaviṣyati tviyaṁ duṣṭā sudevā kulanāśinī ahamenāṁ parityajya vrajāmi gṛhavāsini
'"This wicked Sudeva will become the ruin of our lineage; I shall leave her and depart, O keeper of this house."'
Verse 47 (padma.2.47.47)
ब्राह्मण्युवाच- अद्य ज्ञातं त्वया कांत सुताया गुणदूषणम् । तव मोहेन स्नेहेन नष्टेयं शृणु सांप्रतम्
brāhmaṇyuvāca- adya jñātaṁ tvayā kāṁta sutāyā guṇadūṣaṇam tava mohena snehena naṣṭeyaṁ śṛṇu sāṁpratam
The brahmin-wife said: "Today, my dear, you have understood our daughter's faults. Listen now — it is by your very own delusion of affection that she has been ruined."
Verse 48 (padma.2.47.48)
तावद्विलाडयेत्पुत्रं यावत्स्यात्पंचवार्षिकः । शिक्षाबुद्ध्या सदा कांत पुनर्मोहेन पोषयेत्
tāvadvilāḍayetputraṁ yāvatsyātpaṁcavārṣikaḥ śikṣābuddhyā sadā kāṁta punarmohena poṣayet
"A son may be indulged only until he is five years old; thereafter, my dear, he must ever be raised with an eye to discipline, not fostered again by mere affection."
Verse 49 (padma.2.47.49)
स्नानाच्छादनकैर्भक्ष्यैर्भोज्यैः पेयैर्न संशयः । गुणेषु योजयेत्कांत सद्विद्यासु च तं सुतम्
snānācchādanakairbhakṣyairbhojyaiḥ peyairna saṁśayaḥ guṇeṣu yojayetkāṁta sadvidyāsu ca taṁ sutam
"With bathing, clothing, food, drink — without doubt, my dear — one should engage that son in virtues and in true learning."
Verse 50 (padma.2.47.50)
गुणशिक्षार्थंनिर्मोहः पिता भवति सर्वदा । पालने पोषणे कांत संमोहः परिजायते
guṇaśikṣārthaṁnirmohaḥ pitā bhavati sarvadā pālane poṣaṇe kāṁta saṁmohaḥ parijāyate
"For the sake of teaching virtue, a father must always remain free of blind attachment. In mere rearing and feeding, my dear, only delusion is bred."
Verse 51 (padma.2.47.51)
सगुणं न वदेत्पुत्रं कुत्सयेच्च दिनेदिने । काठिन्यं च वदेन्नित्यं वचनैः परिपीडयेत्
saguṇaṁ na vadetputraṁ kutsayecca dinedine kāṭhinyaṁ ca vadennityaṁ vacanaiḥ paripīḍayet
"One should not praise a son as virtuous, but rather correct him day by day; one should ever speak firmly to him and press him with stern words."
Verse 52 (padma.2.47.52)
यथाहि साधयेन्नित्यं सुविद्यां ज्ञानतत्परः । अभिमानेच्छलेनापि पापं त्यक्त्वा प्रदूरतः
yathāhi sādhayennityaṁ suvidyāṁ jñānatatparaḥ abhimānecchalenāpi pāpaṁ tyaktvā pradūrataḥ
"So that, ever devoted to knowledge, he may truly accomplish learning, casting far away all pride, deceit, and sin."
Verse 53 (padma.2.47.53)
नैपुण्यं जायते नित्यं विद्यासु च गुणेषु च । माता च ताडयेत्कन्यां स्नुषां श्वश्रूर्विताडयेत्
naipuṇyaṁ jāyate nityaṁ vidyāsu ca guṇeṣu ca mātā ca tāḍayetkanyāṁ snuṣāṁ śvaśrūrvitāḍayet
"Thus is true skill in learning and virtue ever born. A mother should discipline her daughter; a mother-in-law should discipline her daughter-in-law."
Verse 54 (padma.2.47.54)
गुरुश्च ताडयेच्छिष्यं ततः सिध्यंति नान्यथा । भार्यां च ताडयेत्कांत अमात्यं नृपतिस्तथा
guruśca tāḍayecchiṣyaṁ tataḥ sidhyaṁti nānyathā bhāryāṁ ca tāḍayetkāṁta amātyaṁ nṛpatistathā
"A teacher must discipline his pupil — only thus, and not otherwise, do they succeed. A husband, my dear, must guide his wife, as a king guides his minister."
Verse 55 (padma.2.47.55)
हयं च ताडयेद्धीरो गजं मात्रो दिनेदिने । शिक्षाबुद्ध्या प्रसिध्यंति ताडनात्पालनाद्विभो
hayaṁ ca tāḍayeddhīro gajaṁ mātro dinedine śikṣābuddhyā prasidhyaṁti tāḍanātpālanādvibho
"A steady man must discipline his horse, and a mahout his elephant, day by day. O lord, it is through both discipline and care, applied with wisdom, that they truly succeed."
Verse 56 (padma.2.47.56)
त्वयेयं नाशिता नाथ सर्वदैव न संशयः । सार्धं सुब्राह्मणेनापि भवता शिवशर्मणा
tvayeyaṁ nāśitā nātha sarvadaiva na saṁśayaḥ sārdhaṁ subrāhmaṇenāpi bhavatā śivaśarmaṇā
"By you, my lord, she has ever been ruined, without doubt — even together with that fine brahmin Shivasharma of yours."
Verse 57 (padma.2.47.57)
निरंकुशा कृता गेहे तेन नष्टा महामते । तावद्धि धारयेत्कन्यां गृहे कांतवचः शृणु
niraṁkuśā kṛtā gehe tena naṣṭā mahāmate tāvaddhi dhārayetkanyāṁ gṛhe kāṁtavacaḥ śṛṇu
"You made her unrestrained at home, O wise one, and thus she was ruined. Listen, my dear, to how long a daughter should be kept in the father's house —"
Verse 58 (padma.2.47.58)
अष्टवर्षान्विता यावत्प्रबलां नैव धारयेत् । पितुर्गेहस्थिता पुत्री यत्पापं हि प्रकुर्वती
aṣṭavarṣānvitā yāvatprabalāṁ naiva dhārayet piturgehasthitā putrī yatpāpaṁ hi prakurvatī
"—only until she is eight years old; one should not keep a grown daughter longer. Whatever sin a daughter, dwelling still in her father's house, may commit —"
Verse 59 (padma.2.47.59)
उभाभ्यामपि तत्पापं पितृभ्यामपि विंदति । तस्मान्न धार्यते कन्या समर्था निजमंदिरे
ubhābhyāmapi tatpāpaṁ pitṛbhyāmapi viṁdati tasmānna dhāryate kanyā samarthā nijamaṁdire
"—that sin falls upon both her parents as well. Therefore a daughter who has come of age should not be kept in her own natal home."
Verse 60 (padma.2.47.60)
यस्य दत्ता भवेत्सा च तस्य गेहे प्रपोषयेत् । तत्रस्था साधयेत्कांतं सगुणं भक्तिपूर्वकम्
yasya dattā bhavetsā ca tasya gehe prapoṣayet tatrasthā sādhayetkāṁtaṁ saguṇaṁ bhaktipūrvakam
"She should be reared in the house of him to whom she is given; there she should serve her husband, with devotion and virtue."
Verse 61 (padma.2.47.61)
कुलस्य जायते कीर्तिः पिता सुखेन जीवति । तत्रस्था कुरुते पापं तत्पापं भुंजते पतिः
kulasya jāyate kīrtiḥ pitā sukhena jīvati tatrasthā kurute pāpaṁ tatpāpaṁ bhuṁjate patiḥ
"Thus fame accrues to the lineage, and the father lives in peace. But if, dwelling there, she commits sin, that sin is borne by her husband."
Verse 62 (padma.2.47.62)
तत्रस्था वर्द्धते नित्यं पुत्रैः पौत्रैः सदैव सा । पिता कीर्तिमवाप्नोति सुतायाः सुगुणैः प्रिय
tatrasthā varddhate nityaṁ putraiḥ pautraiḥ sadaiva sā pitā kīrtimavāpnoti sutāyāḥ suguṇaiḥ priya
"Dwelling there, she ever prospers, always with sons and grandsons; and the father attains fame, my dear, through his daughter's fine virtues."
Verse 63 (padma.2.47.63)
तस्मान्न धारयेत्कांत गेहे पुत्रीं सभर्तृकाम् । इत्यर्थे श्रूयते कांत इतिहासो भविष्यति
tasmānna dhārayetkāṁta gehe putrīṁ sabhartṛkām ityarthe śrūyate kāṁta itihāso bhaviṣyati
"Therefore, my dear, one should not keep a married daughter in one's own house. On this matter, my dear, an ancient tale is told, and now shall be —"
Verse 64 (padma.2.47.64)
अष्टविंशतिके प्राप्ते युगे द्वापरके महान् । उग्रसेनस्य वीरस्य यदुज्येष्ठस्य यत्प्रभो
aṣṭaviṁśatike prāpte yuge dvāparake mahān ugrasenasya vīrasya yadujyeṣṭhasya yatprabho
"—in the twenty-eighth great Dvapara Yuga, concerning the valiant Ugrasena, eldest of the Yadu line, O lord —"
Verse 65 (padma.2.47.65)
चरित्रं ते प्रवक्ष्यमि शृणुष्वैकमना द्विज
caritraṁ te pravakṣyami śṛṇuṣvaikamanā dvija
"—I shall relate his story to you; listen, O brahmin, with a focused mind."